A je to!

TEĎ UŽ MÁME, CO JSME CHTĚLI, … zpívalo se v jedné budovatelské písničce za časů Klementa Gottwalda … máme Mint 15, nicméně zde srovnání s budovatelskou poezií končí. ~ písnička pokračovala slovy : do rachoty zvesela !

Na tomto místě bych si dovolil vložit dnešní příspěvek.

Při debatách s vnuky nezapomenu připomenout, že kromě toho, že je počítač využíván jako herní platforma, je to především pracovní nástroj, s kterým se na odborné škole a v životě vůbec budou setkávat nejčastěji.

Co všechno se dá s počítači dělat, o tom čtenář našeho webu už nemusí mít pochybnosti. Návodů, programů a všelijakých vylepšení jak praktických, tak estetických, najde zde celou přehršel. Chvílemi se zdá, jako kdybychom neměli nic jiné na práci, než si instalovat nové verze, nové programy a bastlit hračičky. Jenže ten, kdo se prací na PC živí, ten potřebuje stabilní systém, který má v sobě nebo aspoň k dispozici všechny potřebné aplikace, se kterými může pracovat. Poslední léta jsem nabyl přesvědčení, že u Mintu tomu tak je. Samozřejmě jako každé pravidlo, tak i zde jsou výjimky, které je potvrzují. Ve firemní oblasti, kde je „z praktických důvodů“ používán jistý nejmenovaný komerční operační systém, tam je situace jiná a zaměstnanec možnost volby nemá.

Pojďme si nyní srovnat případný chaos, který se nám po čase objeví v hlavě a uděláme si malý výlet z Kocourkova do jiného království. Zkusíme si jen tak, pro naši potřebu, všechny ty programy, které máme v PC, srovnat do skupin, nebo kategorií, jak chcete.

 

TEXTOVÉ EDITORY & PROCESORY

Na počátku bylo slovo … (Jan 1.1)

Tento biblický výraz dává tušit, že na počátku počítačového diluvia se pracovalo jen s textem. Dokonce i grafická znázornění se vytvářela pomocí textových znaků, což je i dnes samostatná disciplina. Nicméně práce s textem je nejrozšířenější použití PCs a i dnes můžeme vidět na úřadech nadupané počítače za desetitisíce korun, používané jako psací stroj. Nu což, pokrok nezastavíš !

Původní textové editory byly postupně nahrazované textovými procesory, což je stav, ve kterém mnozí se nacházejí dodnes. V této souvislosti nemohu nevzpomenout legendární textový editor T602, což mi pamětníci jistě potvrdí, že to byla stálice na poli „digitálních psacích strojů“ a já na něm dokázal kouzlit, co mi napadlo a ještě i dnes se s ním v mnohých kancelářích setkáme. Podotýkám, že v tom čase o Linuxu ještě nebylo slyšet. Je fakt, že v čase jediného v praxi používaného operačního systému na světě těch alternativ nebylo mnoho. A tak Té-šestsetdvojka měla dlouhý život, protože textový procesor Word … no co si budeme povídat … s tím se sekretářky a úředníci řádně vystresovali. Při pohledu pod kapotu je vidět, že za všechna nedorozumění a nekompatibilitu mohl, abych nikoho nejmenoval, ten zapeklitý formát „.doc“. Býval jsem z něho mrzutý, kolegové a kolegyně se na mě obracely s „neřešitelnými“ problémy s formátováním a přenosem z jedné verze do druhé. Až jednoho dne se v mé kanceláři objevil můj známý, shodou okolností programátor (v tom čase u děrných štítků). Na počátku opět bylo slovo a tak mi problematiku vysvětlil, a formát „.doc“ putoval do koše. Ukládal jsem od té doby do „programátorského .rtf“ a bylo vymalováno. Používám ho dodnes, kromě „.odt“ resp. „.pdf“.

 

 

Po tomto krátkém RETRO zpět k textům, ale ještě něco :

 

 

Protože jsem v tom čase připravoval texty do 3 časopisů, včetně montáže, něco psal i do místních novin, tak se nedalo pracovat s něčím, s čím byly problémy. Neméně legendární procesory AmiPro a Lotus WordPro mi hodně pomohly jednak při práci a jednak i tím, že jsem pochopil, „wo co go“. Nicméně chyběl jednoduchý textový editor, i když v systému byla vykopávka zvaná Notepad (poznámkový blok).

Pro jednoduchou i složitější práci s textem se později na internetu dalo nalézt lepší řešení. Protože jsme na Linuxovém serveru, přeskočím chválu těch, se kterými jsem pracoval a půjdu k Linuxu. Je pravdou, že moje první Linuxové prvotiny byly english only a tak jsem si na češtinu a slovenštinu musel počkat a publikoval ji z jiné platformy.

Přeskočím přechodné období, v současné době okolo textů není asi už co řešit. LibreOffice má odpovídající kvalitní aplikace a to nejen na zpracování textů. Pro ty, co nemají ještě dostatek zkušeností s tvorbou textů, dovolím si prozradit, jak to dělávám já: Jelikož jsem od přírody líný člověk, tak se snažím všechny životní úkony zracionalizovat, abych s tím měl co nejmíň práce. To mě učil můj otec, precizní kreslič, karikaturista a člověk s prostorovým myšlením. Je pravdou, že ve všech oblastech lidského konání se racionálně jednat prostě nedá (zkuste třeba sbalit pěknou ženskou bez zbytečnejch keců a plýtvání penězi), ale u textů to možné je.

Pokud tedy přijde ta vzácná chvíle a napadne mě nějaká myšlenka, která by se dala „hodit na papír“, pak použiji textový editor „gedit“, což je součást prostředí GNOME, ve kterém pracuji.

Gedit je v principu jednoduchý a dá se rozšiřovat pomocí pluginů a externích nástrojů, ale o tom teď psát nechci: Všechno, co mě napadne, zapisuji, a jediné, co dělám navíc, že opravím překlepy nebo špatnou stylistiku. Soubor průběžně ukládám a pokud na něm pracuji třeba několik dní, tak bývá připraven na další fázi.

 

 

Teď přichází na řadu LibreOffice Writer. Text z textového souboru zkopíruji a vložím do nového dokumentu. Pokud mám zapnutou kontrolu pravopisu, ta mě upozorní na nespisovné výrazy a slang, dále na zapomenutý překlep, neznámé slovo nebo jinou gramatickou chybu. Když uvedu text na správnou míru, provedu formátování. Zpravidla stačí default styl a tak si vyťukám jen nadpisy, text dám do bloku, případně upravím font a jeho velikost nebo odstavce. Mnohdy má být dokument proložen obrázky: pokud je mám připravené, tak je postupně vkládám na určené místo. Celkem vzato, v této fázi nejsou žádná úskalí, pokud jste už někdy pracovali s podobným procesorem; jinaknaučit se dá snadno, menu je v systémovém jazyku, tedy pro nás čeština.

 

Poznámka : Soubor se dá otevřít přímo, nemusí se „pastovat“, ale počítejte s tím, že font bude Courier, tak jako v textovém editoru a líbit se asi nebude, musíte ho proto změnit. Rovněž tak i velikost písma, ani styly nebudou, ale to se dá napravit. Hotový dokument je nejlépe uložit ve formátu „.odt“, ale nic nebrání v tom, použít jiný formát, třeba výše uvedený „.rtf“. Práci v LibreOffice si musí každý natrénovat sám, popisovaný postup je ilustrační. Jestliže mám v úmyslu použít formát „.pdf“, namísto pouhého ukládání, tak exportuji. Tam mohu nastavit bližší parametry, případně heslo, pokud vím proč to dělám.

 

K těm textovým editorům : Je jich na serverech bezpočet, od nejjednodušších po programátorské s tolika funkcemi, že se nikdy nedozvíte, na co všechny slouží. Dle mých zkušeností nevyplatí se dát si na disk nějaké ořezávátko, ale sáhnout po kvalitě. Jsou ovšem i editory se speciálními funkcemi a pluginy, které jinde nenajdeme. Pokud něco z toho potřebujeme, vybraného kandidáta si nainstalujeme.

Mě se líbí a používám: gedit, caja, pluma a TEA text editor.

Dalo by se pokračovat, jenže další jsou buď málo využívané nebo pro desktopové prostředí KDE, zpravidla jsou součástí instalace nebo čekají na serveru. Moje prostředí je GNOME a MATE, s těmi ostatními jsem srozuměn, nejsem ale vývojář ani tester pro všechno, jen starej dědek, co se trochu vyzná. Za náhledy T602 děkuji autorům, kteří je zveřejnili na webu, já už tuto možnost nemám…

Tolik tedy dnešní zamyšlení o tom, na co používat PC. Pokud jste tohle dočetli až do konce, tak se ptáte co bude dál ? Jistě, dnes to nebylo dlouhé a jen o textu. Příště si proto vezmeme do parády další možnosti, jak z našeho PC udělat GENERAL – PURPOSE …

… pokračování …