FocusWriter : Textový editor pro všechny, kteří skutečně píší

FocusWriter na první pohled vypadá jako dost nemotorná aplikace s minimem funkcí, ale to je přesně to, co z ní dělá tak užitečný nástroj. Textový editor tohoto typu ocení především lidé, kteří kreativně píší, protože dokonalé prostředí editoru není ničím rušené.

Pro spisovatele, překladatele a publicisty a všechny ty, kteří potřebují psát souvislé texty, u kterých je nic nerozptyluje, přesně pro ty je FocusWriter ušitý na míru. Je to blikající kurzor na volitelném pozadí, text a to je vše…

 

 

Program FocusWriter není mezi uživateli příliš známý, v prostředí Linuxu poznají spíš VIM nebo NANO, což jsou dost vybavené a užitečné editory, nicméně nejsou na psaní větších textů příliš vhodné.

FocusWriter splňuje vše, co se od takového editoru očekává: jednoduché prostředí, které se navíc dá snadno přizpůsobit, základní funkce pro správu dokumentů a dobrá stabilita. Doplňkové funkce jsou pak plánovač textu, časovač, automatické ukládání a pod.

 

 

Za zmínku jistě stojí to, že uložený text jak ve formátu TXT, ODT nebo RTF se dá bez potíží otevřít a editovat v běžných textových procesorech. Nás bude zajímat OpenOffice nebo LibreOffice, ale i MS Word, když už na to přijde. Formátování jako tučné písmo, podtržení, odsazení, mezery mezi odstavci, to všechno zůstává zachované.

 

 

FocusWriter má i další výhodu, že je multiplatformní, takže se dá stejně jako v Linuxu použít i v Mac OS X, OS/2 a ve Windows. Protože se nejedná o velmi populární aplikaci, není zařazena ve všech repozitářích Linuxů, nicméně v tom našem je. Instalační balíček není velký a instaluje se snadno.

Uživatelské grafické rozhraní je skutečně minimalistické – jen list papíru – ve výchozím nastavení je šedá, což se každému nemusí právě líbit, nicméně každý si může snadno vytvořit podobu programu jakou chce. Kromě jednoduchých pohledů vzhledů lze vytvořit i bohatší, třeba s rozdílnou barvou pozadí i popředí a písma, vložit na pozadí uklidňující nebo jiný obrázek, který pomáhá s inspirací.

 

 

Vzhled se mění tak, že se najede kurzorem myši na horní hranu obrazovky, v menu se zobrazí nabídka: Nastavení > Podoby
Menu programu není přeplácané a jednoduše se v něm orientuje, je přeložené do češtiny i slovenštiny, podporuje kontrolu pravopisu zvoleného jazyka, podobně jako to známe z programu Writer z LibreOffice.

 

 

Pamětníci psacích strojů určitě ocení i možnost zapnutí zvuků psacího stroje, což na první pohled protiřečí filozofii tohoto programu, ale kdo hodně psával na psacím stroji, tak z z nostalgie si pomůže udržovat rytmus. Co se zvuků týče, uživatelé Mintu narazí na problém, kdy se zobrazí hláška, že zvuky není možné nahrát. V tom případě údajně stačí stáhnout si pro svůj systém balíček libsdl-mixer1.2 (Ubuntu).

 

 

FocusWriter má snad jen jeden nedostatek, chybějící podporu pro větší nastavení stylů pro RTF, jako automatické odsazení odstavce od okraje či předchozího odstavce. To je ovšem detail, stačí stisknout ENTER či TAB a je to.
Najetím myším kurzorem na spodní okraj okna se ukážou záložky; pokud je spuštěných současně více oken, tam se dá přepnout na jiný otevřený soubor.

 

 

Po počátečním „zmatení“ nad Fullscreenem se uživatel uklidní a jen píše, píše a píše…

 

 

Běžně používané klávesové zkratky jsou funkční, něco je je přidané navíc, což se dá zjistit, dokonce i nastavit v Nastavení.

Závěrem by se dalo poznamenat, že textových editorů jsme tu na těchto stránkách měli už pěknou řadu, od těch složitějších až po minimalistické, uživatelem sotva použitelné. Každý z nich má nějakou přednost, nebo extra funkce, no právě složitost je při běžném denním používání zhusta na obtíž. Používání jednoduchých a jednoúčelových nástrojů bývá mnohdy terčem posměchu, ale nedejte se mýlit: Když umíte dobře házet nožem, může vám to zachránit život.

Domovská stránka projektu je: http://gottcode.org/focuswriter/ 

FocusWriter si nainstalujete z našeho repozitáře (Mint Petra).

FocusWriter se určitě nestane legendou jako Čapajev nebo „legendární“ T602, už jen proto, že v dnešní době má kvantita navrch a nářadí pro psavce je celá přehršel. Fakt je ovšem ten, řečeno slovy Járy Cimrmana: „Když se nepochválím sám, nikdo to za mě neudělá“. A také slovy jednoho z mých blízkých a vynikajících spolupracovníků, který se upracoval k smrti: „To se mám posrat, když jsem tak dobrej“ ?