Odkud se vzal Linux (aneb trocha historie nikoho nezabije)

V dnešním světě neustále se rozvíjejících a vyvíjejících technologií téměř každý týden, ne-li den, slýcháme o nějaké nové digitální inovaci. Ať už se jedná o zprávu o zbrusu novém chytrém telefonu, nové elektronické aplikaci nebo dokonce o něco trochu složitějšího, jako je třeba sdílení souborů ve více společnostech.

Technické novinky potkáváme všude a také počítačová zařízení jsou stále působivější a sofistikovanější, Ale ti z nás, kteří se zajímají o počítačové operační systémy a jejich možnosti, by si měli uvědomit, že tato technologie tu nebyla vždy. Například, hodně z toho, s čím průměrný uživatel dnes pracuje na svém počítači, by nebylo možné bez Linuxu. Ve světě open source (nebo, pro veřejnost pro použití zdarma) je Linux, což je verze populárního operačního systému UNIX, totiž hluboce zakořeněn. Ať už se jedná o různé starší operačních systémy, či různé počítačové programy.

Počátky UNIXu lze vysledovat v roce 1969, kdy jej vymysleli dva muži – Ken Thompson a Dennis Ritchie. Brzy byla rozpoznána užitečnost tohoto systému, a tak v průběhu několika příštích desetiletí vznikla řada jeho napodobenin a variací, řada z nich se netajila snahou o vznik operačního systému, který by byl určený pro širokou veřejnost a byl by zdarma. Nejsofistikovanější z těchto napodobenin a adaptací byl pravděpodobně systém Minix, vydaný Andrewem Tanenbaumem v roce 1987. Tanenbaum vytvořil svůj systém založený na UNIXu, ale – ač měl otevřený zdrojový kód, měl řadu komplikací. Byl složitý a jen málo uživatelů si jej mohlo dovolit provozovat na svém osobním počítači. To v důsledku znamenalo, že v roce 1990 neexistovala žádná vhodná, cenově dostupná verze na UNIXu založeného operačního systému. A to byl prostor, do kterého vstoupil v roce 1991 Linus Torvalds.

Příběh vzniku Linuxu hodně připomíná vytvoření Facebooku Markem Zuckerbergem. Torvalds říká, že si jen pohrával s několika menšími nápady. Nakonec ale vzniklo to, co se stalo všeobecně známým jako operační systém Linux. Používal a vylepšoval systém Minix, když se pokoušel získat přístup k serverům s UNIXem na helsinské univerzitě, když si nakonec uvědomil, že se mu podařilo vytvořit úplně nový operační systém. Po vydání linuxového jádra s otevřeným zdrojovým kódem v roce 1991, Torvalds pokračoval a rozvíjel dál svůj projekt, který je dnes používán po celém světě a na téměř každý existujícím typu počítače.

Logem a maskotem Linuxu je tučňák Tux vycházející z obrázku Larryho Ewinga z roku 1996. Kromě toho existují i jiná, méně známá zpodobnění. Jméno Linux nevytvořil sám Torvalds, ale Ari Lemmke, který pracoval na helsinské univerzitě jako správce FTP serveru ftp.funet.fi, kde byla uveřejněna první verze Linuxu. Torvalds navrhoval jméno „Freax“ jako free (svobodný) + freak (blázen) + x (unixový systém), ale to se Lemmkemu nelíbilo a na FTP serveru vytvořil adresář Linux (tj. Linusův unixový systém). Název Linux se později stal ochrannou známkou (č. 1916230) na „software počítačového operačního systému, který usnadňuje práci s počítačem“, kterou vlastní sám Linus Torvalds. Licencování této ochranné známky nyní obstarává Linux Mark Institute (LMI).

Richard Stallman a Free Software Foundation následně změnily označení Linuxu na GNU/Linux a vidí linuxové distribuce používající software GNU jako varianty operačního systému GNU. Proto požadují, aby se takové systémy označovaly jako GNU/Linux, případně „Na Linuxu založený GNU systém“. Média a velká část uživatelů ale preferují krátké označení této rodiny operačních systémů – Linux. Distribuce Debian používá označení GNU/Linux na výzvu Richarda Stallmana už od roku 1994, samotná FSF pak od roku 1995. V současné době jsou v obvyklých distribucích Linuxu obsaženy vlastní projekty GNU v menšině (některé významné projekty se dokonce od GNU upustily – např. GCC, GNU C Library). Mnoho dalších projektů (součásti distribucí) sice využívá licence od GNU (GPL, LGPL), ale nejsou to projekty GNU (nemají s GNU nic společného, kromě použité licence). Je tedy zřejmé, že se jedná spíše o ideovou záležitost.

Linux jako takový je pouze jádro operačního systému, ale velmi brzy byl název zevšeobecněn a vztažen na celý operační systém skládající se z jádra Linux a operačního systému GNU. K tomu, aby bylo možné počítač s Linuxem používat, je nutné toto jádro doplnit o další programy. Základ tvoří jednoduché utility (malé programy), které označujeme jako systémové nástroje a které slouží k zajištění startu (bootování) a následně i běhu systému. Pro uživatele jsou dále k dispozici aplikace, které mu umožňují provádět danou činnost (např. LibreOffice, Opera, Gimp, Pidgin a další). Jednotlivé běžně používané nástroje i aplikace jsou volně dostupné na internetu.

Jednotlivé distribuce lze snadno nalézt na internetu a lze je také volně používat, protože se skládají z open source programů. I v distribuci je ke každému programu přiložena licence, která je při instalaci uložena společně s programem na pevný disk, takže si vše uživatel může ověřit (ve skutečnosti open source programy vyžadují, aby s nimi licence byla dodávána nejen u zdrojových kódů, ale i u jejich funkční podoby). Dílo vytvořené distribuce (tj. jak je vše na distribučním médiu organizováno) také podléhá licenci, avšak typicky se je opět open source. Většina linuxových distribucí je sestavována výhradně ze svobodného software, takže je lze nejen volně používat, ale i dále šířit. Některé však mohou obsahovat nesvobodný software, takže je lze volně používat, ale je omezeno jejich šíření. Například v případě, že obsahují komerční programy (ovladače pro grafickou kartu, počítačové hry atd.).

Za svou dlouhou existenci si Linux získal mnoho příznivců a také významné místo na trhu operačních systémů. Zatím je rozšířený zejména na internetových a intranetových serverech a v oblasti vysoce výkonných výpočetních stanic (v žebříčku nejvýkonnějších superpočítačů/TOP500 zaujímá podíl více než 90 %).

V posledních letech se Linux pozvolna rozšiřuje i do firemní sféry a na domácí počítače, byť se stále jeho podíl pohybuje okolo jednoho procenta. Přestože zvládá prakticky všechny činnosti, které od počítače běžný uživatel očekává a mezi jeho hlavní přednosti patří bezpečnost, nízké náklady a flexibilita, tak jeho rozšíření stále brání zejména velké množství aplikací dostupných pouze pro Microsoft Windows (zvláště počítačových her), nepochopitelné trvání zejména státních institucí na proprietárních formátech dokumentů a nejistá podpora od výrobců hardwaru. Největší podíl tak v současnosti Linux zaujímá na poli chytrých telefonů a tabletů.

Zdroj: https://cs.wikipedia.org/