Správce souborů Marlin

V záplavě souborových manažerů pro Linux Mint jsem nedávno objevil další poměrně povedený kousek z dílny vývojářů Elementary OS – Marlin.

Hlavní myšlenkou správce souborů Marlin je poskytnout svým uživatelům kompletního souborového manažera s jednoduchým grafickým rozhraním a s minimalistickými nároky na použité desktopové prostředí, podobně jako ve správci souborů Pantheon. Můžeme tedy říci, že se jedná o původní projekt správce souborů Pantheon, napsaný v jazycích Vala a C s grafickým uživatelským rozhraním GTK 3. Marlin je navíc obohacen o zajímavé funkce, jako je např. možnost napsat název složky pro rychlé vyhledávání přímo v kontextovém menu.

Marlin je rychlý a lehký správce souborů, který obsahuje řadu funkcí, včetně možnosti prohlížení v panelech, možnosti přístupu k souborům a adresářům na jedno kliknutí, lze použít různé režimy zobrazení, rozhraní a přizpůsobit si panel nástrojů. Marlin má také podporu pro pluginy třetích stran, podporu pro vzdálený přístup k oddílům přes SSH, FTP, Sambu, atd.. V současné době sice není projekt více než rok aktualizován, ale to neznamená, že by nemohl být životaschopnou alternativou ke správcům souborů Nemo, Dolphin, Thunar, Nautilus, PCManFM atd..

Instalace správce souborů Marlin v Linux Mintu

Jestliže vás výše uvedená slova zaujala a chcete si Marlin ve svém Mintu nainstalovat, stačí otevřít terminál a zadat tyto příkazy:

Pro Linux Mint 17:

Pro Linux Mint 13:

Použití

Po nainstalování se vám ikona pro spuštění aplikace zobrazí v Menu > Správa > Správce souborů Marlin. První dojem po otevření: vše je velmi jednoduché. Když otevíráte např. Nautilus trvá to na high-end PC i 3 -5 sekund, Marlin se na nich otevírá okamžitě. Tento rozdíl v rychlosti může být pro některé uživatele lákavý a významný.

V levém podokně je menu „Místa“, kde jsou uvedeny hlavní adresáře a připojená zařízení. Na rozdíl od Nautilu, zde však nejsou žádné záložky, kde byste si mohli uložit často navštěvované adresáře, avšak menu je rozbalovací, takže si místa, která nechcete zobrazovat můžete schovat.

Marlin podporuje funkci  „Otevřít v nové kartě“ a můžete si barevně označit každý soubor či adresář, abyste je odlišili od ostatních.

Jedna z věcí, která fungují hned po nainstalování je možnost klepnout pravým tlačítkem myši na soubor nebo adresář a vybrat možnost „Otevřít v terminálu“. To je jedna z funkcí, kterou velmi často používám a jsem rád, že je do Marlinu integrována přímo.
Osobně považuji nabízené nástroje za poměrně dobře organizované a úhledně uspořádané, ale i v případě, že se vám něco nelíbí, tak si můžete změnit pořadí ikon a přidat/odebrat ikony do/z panelu nástrojů.

Pokud jde o sekci nastavení, tak zde není zdaleka tolik možností, jako např. u Nema. Existují pouze tři karty: Chování, Zobrazení a Rozšíření.

Na kartě Chování si můžete vybrat, zda chcete otevřít soubor jediným kliknutím, rychlost automatického vybírání myši a možnost nastavit Marlin jako výchozího správce souborů.

Karta Zobrazení vám umožňuje nastavit si formát zobrazení data. Nic moc zvláštního tedy.

A konečně, karta Rozšíření je místo, kde si můžete aktivovat nainstalované pluginy.

Závěr

Pokud dáváte přednost lehkému, jednoduchému a rychlému správci souborů, tak lze Marlin doporučit. Osobně ale raději používám jako správce Nemo a Sunflower, zdají se mi o dost konfigurovatelnější, jsou stále vyvíjeny a lze s nimi provádět pokročilou správu souborů. Marlin je určen pro jednoduché úkony se soubory a s adresáři, pro pokročilejší správu příliš vhodný není.
Překlad do češtiny je neúplný, leč dostačující. Jak je na tom se slovenštinou se mi zjistit nepodařilo, proto prosím naše kolegy z SK o doplnění v komentářích.
Vyzkoušejte si tohoto správce a dejte v komentářích vědět, zda se vám Marlin líbí.