Průvodce příkazovým řádkem pro začátečníky v Linuxu

Myslíte si, že je příkazový řádek staromódní přežitek z minulosti nebo staromódní způsob interakce uživatele s počítačem? Zamyslete se znovu. V Linuxu je to však nejvíce flexibilní a nejúčinnější způsob, jak provádět dané úkoly. Například mazání. Soubory v adresáři tmp (a jeho podadresářích) můžete smazat ve více krocích přes grafické uživatelské rozhraní, ale také za několik sekund, když totéž provedete prostřednictvím příkazového řádku.

V dnešním článku se budeme zabývat základy příkazového řádku v Linuxu, včetně adresářové navigace, operací se soubory/adresáři a dalšími.

 

1. Co je domovský adresář v Linuxu?

Linux je multiuživatelský operační systém, což znamená, že ve stejnou dobu může přistupovat k OS více než jeden uživatel. Proto, aby bylo vše přehledné a jednoduché, má každý uživatel přiřazen vlastní adresář, kam se ukládají jeho osobní soubory. Takový adresář je známý jako domovský adresář uživatele.

Domovské adresáře se nacházejí v adresáři home. Například, můj domovský adresář je /home/satapouch. Všimněte si, že domovský adresář uživatele má stejný název jako jeho uživatelské jméno. Pokud dosud používáte OS Windows, můžete domovský adresář v Linuxu přirovnat k uživatelskému adresáři obvykle umístěném v C:\Documents and Settings nebo C:\Users.

Uživatelé mají naprostou kontrolu nad svým domovským adresářem, stejně jako nad všemi jeho podadresáři. To znamená, že můžete volně provádět operace, jako je vytváření a mazání souborů/adresářů, instalace programů a další.

 

2. Jak zjistit stávající pracovní adresář?

Vždy, když otevřete příkazový řádek shellu v Linuxu, začínáte ve svém domovském adresáři. To je váš současný pracovní adresář. Vy to však můžete změnit přepnutím do nějakého jiného adresáře. Pro kontrolu a zjištění úplné cesty do svého stávajícího pracovního adresáře kdykoliv použijte příkaz pwd.

Zde je příklad:

 

 

Výstup příkazu pwd, jak vidíte na obrázku výše, znamená to, že uživatel je v současné době v adresáři Obrázky, který je podadresářem adresáře satapouch. V tomto případě se v příkazovém řádku zobrazí satapouch@satapouchPC ~/Obrázky $.

 

3. Jak přepnout do jiného adresáře?

Pro procházení linuxového souborového systému použijte příkaz cd. Tento příkaz vyžaduje buď název adresáře nebo jeho úplnou cestu v závislosti na tom, kde je k dispozici adresář.

Například, pokud je váš současný pracovní adresář /home/satapouch/Obrázky a chcete přepnout do /home/satapouch/Obrázky/Foto, tak jednoduše zadáte příkaz:

Příkaz terminálu:
cd Foto

V tomto případě, bude příkazový řádek shellu hledat adresář Foto uvnitř adresáře Obrázky. Cesta vzhledem ke stávajícímu pracovnímu adresáři je také známá jako relativní cesta.

Avšak v případě, že chcete přepnout do /home/usr, budete muset zadat příkaz:

Příkaz terminálu:
cd /home/usr

Úplná cesta k adresáři, která začíná lomítkem (/), je také známá jako absolutní cesta. Chcete-li rychle přepnout do předchozího adresáře ve stromu, zadejte:

Příkaz terminálu:
cd ..

nebo chcete-li přejít na předchozí pracovní adresář, zadejte:

Příkaz terminálu:
cd –

 

4. Jak zobrazit obsah adresáře?

Pro vypsání obsahu adresáře použijte příkaz ls. Pokud je příkaz bez argumentu, zobrazí se obsah tohoto pracovního adresáře.

Zde je příklad:

 

 

Chcete-li zobrazit obsah jiného adresáře, zadejte jeho název (pokud je to podadresář) nebo jeho absolutní cestu (pokud to není podadresář) jako argument příkazu ls.

Pokud to budete dodržovat pečlivě, výstup z příkazu ls je barevně odlišen. Tyto různé barvy představují různé typy souborů, takže je snadné je vizuálně identifikovat. Některé ze základních barev, které byste měli vědět, jsou: Modrá (Adresáře), Bílá (Textové soubory), Červená (Archivy), Azurová (odkazy), Zelená (spustitelné soubory) a Růžová (Obrázky).

 

5. Jak zobrazit obsah souboru?

K zobrazení obsahu souboru použijte příkaz cat. Tento příkaz předpokládá zadání názvu souboru jako argumentu. Jak můžete vidět na následujícím obrázku, příkaz cat zobrazí obsah souboru boot.log. Nicméně, je zde omezení. Pokud je soubor velký, výstup může být příliš velký pro zobrazení v shellu příkazového řádku.

 

 

V tomto případě můžete použít použít příkaz less spolu s příkazem cat:

Příkaz terminálu:
cat [název_souboru] | less

Symbol | se nazývá pipe a přesměruje výstup příkazu cat k příkazu less, což umožňuje, abyste procházeli obsah v daném souboru pomocí kláves se šipkami na klávesnici a mohli tak rolovat nahoru a dolů. Chcete-li ukončit takový režim zobrazení stiskněte klávesu Q.

 

6. Jak vytvořit nový soubor?

Pomocí příkazu touch vytvoříte nový soubor. Příkaz vyžaduje název souboru jako argument. Chcete-li například vytvořit soubor s názvem test.log v tomto pracovním adresáři, stačí zadat příkaz:

Příkaz terminálu:
touch test.log

Chcete-li vytvořit nový soubor v jiném než stávajícím pracovním adresáři, použijte absolutní cestu:

Příkaz terminálu:
touch /home/satapouch/Dokumenty/test.log

 

Tip : Chcete-li něco napsat do nově vytvořeného souboru, použijte editor příkazového řádku, např. Vi nebo Vim.

 

7. Jak přejmenovat/kopírovat/odstranit soubor?

Pro přejmenování souboru použijte příkazu mv. Například pro přejmenování souboru log.txt na new_log.txt, spusťte příkaz:

Příkaz terminálu:
mv log.txt nový_log.txt

A jako vždy, pokud soubor není k dispozici v daném pracovním adresáři, použijte absolutní cestu.

Můžete také použít příkaz mv pro přesunutí souboru z jednoho místa na jiné. To je ekvivalent operace cut/paste přes GUI. Chcete-li například přesunout log.txt (přítomný v aktuálním adresáři) do /home/satapouch, zadejte příkaz:

Příkaz terminálu:
mv log.txt  /home/satapouch

Chcete-li zkopírovat soubor z jednoho adresáře do druhého, použijte příkaz cp. Stejně jako příkaz mv, tak také příkaz cp vyžaduje zdroj a cíl.

Například:

Příkaz terminálu:
cp log.txt /home/satapouch

vytvoří kopii souboru log.txt (se stejným názvem) v adresáři /home/satapouch.

Chcete-li odstranit nějaký soubor, použijte příkaz rm. Tento příkaz předpokládá, že bude zadán název souboru jako argument.

Například:

Příkaz terminálu:
rm log.txt

odstraní textový soubor, pokud je přítomen v aktuálním adresáři, zatímco

Příkaz terminálu:
rm/home/satapouch/Dokumenty/log.txt

odstraní textový souboru obsažený uvnitř adresáře Dokumenty.

Chcete-li odstranit adresář, použijte volbu -r společně s příkazem rm.

Například příkaz:

Příkaz terminálu:
rm -r /home/satapouch/Dokumenty/

by odstranil celý adresář Dokumenty i se všemi jeho podadresáři a soubory.

 

8. Jak hledat soubory?

Chcete-li hledat soubory v daném adresáři, použijte příkaz find. Příkaz vyžaduje cestu k adresáři a název souboru jako argumenty. Chcete-li například vyhledat soubor s názvem inheritance.cpp v adresáři /home/satapouch/, použijte příkaz find následujícím způsobem:

 

 

Použil jsem sudo u příkazu find proto, abych předešel chybám v oprávnění. Vy jej však můžete vynechat.

Pokud nemáte zadanou cestu k adresáři, příkaz find vyhledává v daném pracovním adresáři.

Můžete také použít zástupné znaky u příkazu find. Například, pokud chcete vyhledat všechny soubory .cp, přítomné v adresáři /home/satapouch/Dokumenty, použijte příkaz find tak, jak je uvedeno níže. Znak ‚*‘ je zástupný znak, který představuje libovolný počet znaků. Například, tech* může představovat soubory tech, TechSpot, techreport a podobně.

Příkaz terminálu:
find  /home/satapouch/Dokumenty -name *.c

 

9. Jak hledat text uvnitř souborů?

Chcete-li hledat text uvnitř souborů, použijte příkaz grep. Příkaz potřebuje klíčové slovo a název souboru a výstup řádky, které obsahují klíčové slovo jako argumenty. Chcete-li například vyhledat všechny řádky v souboru  /home/satapouch/Dokumenty/test.c , které obsahují klíčové slovo ptr, použijte příkaz grep následujícím způsobem:

Příkazy terminálu:
grep ptr /home/satapouch/Dokumenty/test.c

Použijte volbu -n u příkazového řádku v případě, že chcete k příkazu grep zobrazit čísla řádků ve výstupu.

 

Tip : Chcete-li hledat klíčové slovo ve všech souborech přítomných v aktuálním adresáři, použijte zástupný znak * jako název souboru.

 

Vezměte na vědomí, že na rozdíl od příkazu find, příkaz grep ve výchozím nastavení nevyhledává v podadresářích. Nicméně, můžete tuto funkci spustit přidáním volby -R při zadávání příkazu grep.

 

10. Jaké jsou funkce automatického dokončování?

Při práci s linuxovou příkazovou řádkou se zadávání dlouhé cesty u názvů souborů jeví jako příliš pracné. Pro snadnější práci proto použijte klávesu Tab pro automatické dokončování těchto dlouhých názvů pro cesty. Chcete-li například zadat /home, stačí napsat /ho a stisknout klávesu TAB. Příkazový řádek automaticky dokončí název za vás.

Ve výše uvedeném příkladu bylo pro shell snadné uhodnout název home, protože není žádný jiný podobný kandidát v adresáři /. Ale v případě, že shell narazí na podobné názvy při automatickém doplňování, zobrazí se všechny podobné názvy a vy budete muset napsat několik písmen navíc proto, aby shell našel správný název.

Zde je příklad:

 

Shell zobrazí všechny názvy, které je možné použít pro automatické dokončení. Pokud, například, jste chtěli napsat TechSpot, pak budete muset přidat ještě alespoň c pro vyřešení nejasností. Jakmile budete hotovi, můžete znovu kliknout na klávesu Tab pro automatické dokončení názvu.

 

11. Kdo to je root?

Root je uživatel, který má kontrolu nad celým systémem Linux. Je schopen dělat to, co normální uživatelé dělat nemohou, jako je měnit vlastnictví souborů, přidávat nebo mazat soubory ze systémových adresářů a další. Jak asi tušíte, je účet root většinou používán pouze správcem systému.

Adresář nejvyšší úrovně v systému Linux, zastoupený lomítkem (/), je znám jako kořenový adresář. Je to stejný adresář, který obsahuje domovské adresáře a ten dále obsahuje adresáře konkrétních uživatelů. Nicméně, neměli byste si plést adresář / s domovským adresářem uživatele s oprávněním root, který je umístěn pod / a názvem root.

 

12. Co jsou to manuálové stránky?

Chcete-li se dozvědět více o příkazech v Linuxu, můžete si je prohlédnout na stránkách, které jsou dodávány s instalací Linuxu. Otevřít takovou manuálovou stránku lze zadáním příkazu man, následovaným názvem příkazu. Například příkaz man rm otevře manuálovou stránku k příkazu rm. Takto si můžete vyhledat mnoho užitečných informací i o dalších linuxových příkazech.

 

 

 

Závěr

Opět se budu opakovat, ale sami vidíte, jak je příkazový řádek mocný a co všechno vám může nabídnout. Teprve praxe dělá mistra, a to platí i pro příkazy, popisované v tomto článku. Pokud máte něco k tématu, zanechte komentář níže nebo navštivte naše fórum.