Použití balíčkovací utility apt-get v Linux Mintu

V dnešním článku vám představím utilitku příkazového řádku s názvem apt-get, která je považována za základní uživatelský nástroj pro manipulaci s balíčky pomocí knihoven APT.

Apt-get poskytuje mnoho užitečných funkcí, které pomohou uživateli aktualizovat svůj počítač i systém, instalovat nový software, spravovat software a v neposlední řadě i odstranit balíčky, pokud se stanou nepotřebnými.

Příkaz apt-get mohu použít pokaždé, když chci svůj systém Linux Mint aktualizovat, aniž bych musel pracně zjišťovat, zda mám k dispozici všechny nástroje, které pro tento úkol potřebuji. Chci hrát tu kterou hru, nainstalovat si matematický program nebo upravit video, nástroj příkazového řádku  apt-get mi vždy pomůže nainstalovat potřebné balíčky.

Advanced Packaging Tool (APT) je rychlá a velmi praktická utilita. Praktičnost spočívá zejména v tom, že se automaticky postará o závislosti balíčků a také o jejich konfigurační soubory při upgradu. Není třeba se obávat závislostí. V klidu si popíjejte svou kávičku, zatímco apt-get vytváří strom závislostí pro právě instalovaný balíček.

Stručná historie

Ve středověku Linuxu, ještě před vznikem apt-get, museli uživatelé používat archiv .tar.gz a z něj pracně kompilovat programy, pokud je chtěli mít na svých linuxových systémech nainstalované. To však bylo velmi nudné a časově náročné, a tak když byl vyvinut systém Debian, vyvstala pro vývojáře nutnost vytvořit metodu pro správu nainstalovaných balíčků.

Světlo světa tak spatřil systém pro správu balíčků s názvem dpkg. Avšak lidé jsou od přírody líní, a tak tento balíčkovací manažer pro systémy na bázi Debianu, zdaleka nevyhovoval všem. Lze v něm totiž jen instalovat a odstraňovat balíky. Zajisté jste se již s nástrojem dpkg setkali, pokud jste si instalovali balíček .deb ve vašem systému.

Proto při další modernizaci systému bylo zapotřebí vyvinout rychlého a efektivního správce balíčků, který by automaticky vyřešil závislosti a postaral se o jejich konfigurační soubory. To byla velká výzva pro tvůrce GNU/Linuxu.

Po hodně tvrdé práci, kdy bylo zapotřebí i nadšení a odhodlání, vznikl APT, Advanced Packaging Tool, který v současné době již používá každý z nás pro správu, instalaci a odstranění balíčků.

Naučte se používat nástroj příkazového řádku apt-get

První věc, kterou uděláte po čerstvé instalaci operačního systému je instalace softwaru. Následující příkaz vám v terminálu pomůže nainstalovat balíčky se softwarem v Linux Mintu.

Pokud chcete daný balíček odstranit, můžete to udělat pomocí následujícího příkazu:

Avšak příkaz apt-get remove neodstraní celý balíček. Zůstanou po něm jeho konfigurační soubory. Chcete-li odstranit balíček i s jeho konfiguračním souborem, zadejte následující příkaz:

Další příkaz odstraní nainstalovaný balík i s jeho závislými balíky, které už nejsou jinde potřeba:

Rovněž si můžete nainstalovat celý seznam balíčků, kdy jejich názvy oddělíte mezerou. Snadno to provedete zadáním následujícího příkazu:

Velmi užitečný příkaz je také apt-cache, který využijete zejména při hledání balíčků. Pokud daný balíček neexistuje ve výchozím úložišti, apt-get zahlásí chybu a tento balíček nebude nainstalován. Proto je vhodné (pokud si nejste jisti zda PPA daný balíček obsahuje), před samotným zadáním příkazu k jeho instalaci, se nejprve tento balíček pokusit vyhledat.

Použijte následující příkaz pro vyhledání balíčku, který chcete nainstalovat:

Nyní, když už umíte instalovat a odstraňovat balíčky se také potřebujete naučit, jak v Linux Mintu nainstalovat nejnovější balíčky. Po zadání následujícího příkazu dojde k novému načtení balíků ze zdrojů a porovnání verzí balíků. Ekvivalent v Synapticu je tlačítko Obnovit.

Následujícím příkazem aktualizujete všechny nainstalované balíky na nejnovější verzi. Před jeho použitím je nutno nejprve aktualizovat zdroje pomocí příkazu apt-get update. Příkaz tedy neinstaluje balíčky nové, ani žádné automaticky nemaže. Z toho také vyplývá, že pokud by upgrade nějakého balíčku na novější verzi vyžadoval instalaci nebo odstranění jiného balíčku, tak k jeho upgradu nedojde – k tomu slouží příkaz apt-get dist-upgrade. Ekvivalent v Synapticu je Aktualizovat vše a následné kliknutí na tlačítko Použít.

V adresáři /var/cache/apt/archives/ se ukládají stažené balíky pro pozdější použití: Následujícím příkazem smažete všechny nepotřebné (nenainstalované) a místo na disku zabírající balíčky.

• V Synapticu lze pak nastavit vlastnost, kdy se stažené balíky neukládají, ale ihned po instalaci se mažou.
•  Velikost adresáře /var/cache/apt/archives zjistíte pomocí du -sh /var/cache/apt/archives

Potřebujete-li zoufale uvolnit místo na disku, použijte další z příkazů apt-get. Ten smaže balíčky již nainstalovaného softwaru. Software zůstane nainstalován, protože samotné balíčky jsou potřeba pouze k jeho instalaci.

Stejnou službu jako v Synapticu Akce > Odstranit balíky které jsou v konfliktu a kliknout na tlačítko Použít udělá další příkaz. Dojde tím k odstranění balíků se špatnými závislostmi.

Tak co? Přesvědčil jsem vás o užitečnosti a nezbytnosti znalostí příkazů terminálu, potažmo utility apt-get? Další články v podobném duchu budou následovat, neboť z posledního dění na našem fóru a chatu jsem nabyl dojmu, že je to velká nutnost.

Na závěr jen malé upozornění. Všechny výše uvedené příkazy je třeba zadávat s oprávněním uživatele root.