Tohle nemusíte číst XXIV

Kdysi dávno do jedné vesnice v Indii přišel muž a oznámil vesničanům, že vykupuje opice. Za každou opici zaplatí 3 €.
Vesničané věděli, že okolních lesích je plno opic, tak se sebrali, šli chytat opice a přestali obrábět svoji půdu.
Muž skutečně nakoupil stovky opic za dohodnutou cenu, ale počet opic v přírodě se citelně snížil. Proto vesničané přestali chytat opice a vrátili se zpět k farmaření.

Následně muž oznámil, že upraví cenu a bude kupovat opice po 7 €.
Vesničané se opět začali věnovat lovu opic, ale to mělo opět za následek snížení počtu opic. Proto se lidé vrátili opět ke své původní práci.
Muž měl opic asi stále málo a tak zvýšil nabídku na 10 €. V tom čase ale bylo nesmírně těžké chytit jakoukoliv opici.
Muž proto oznámil, že bude kupovat opice za 50 € za kus a jelikož musí na nějakou dobu odcestovat na služební cestu, nechává zde svého asistenta, který ho bude zastupovat, a v jeho zastoupení vykupovat další opice za dohodnutou cenu.

Jakmile muž odešel, asistent svolal vesničany a řekl jim:
„Podívejte se, v těchto klecích je 5000 opic, které od vás koupil můj šéf. Každá z těchto opic má teď cenu 50 €. Já vám je prodám za 30 €, a až se šéf vrátí z města, tak mu jich můžete prodat po 50 €…“

A abyste věděli, těch 20 € rozdílu ceny na každé opici, to je teď moje ztráta, kterou pro vás obětuji. Zaplatíte pouze manipulační poplatek 1 €.

Vesničané dali dohromady všechny úspory a opice odkoupili zpátky.

Co následovalo ?

Od té doby vesničané už nikdy neviděli obchodníka s opicemi ani jeho asistenta. Pouze opic bylo okolo tolik jako na začátku – jen jejich peníze záhadně zmizely.

Pokud jste tento trik pochopili, tak vítejte ve světě politiky, burz a investičních pojištění!

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Dobře, informace je to skutečně zajímavá; i nám to cosi z naší historie připomíná, ale …
Momentálně se totiž nacházíme ve fázi „dovozu opic“, které potom, už na naše vlastní náklady, budeme „exportovat“ do země původu. A nakonec zjistíme, že naše peníze při těch transakcích nějak záhadně zmizely. Jak je to jednoduché, milý Watsone !

Už si představuji ty rozzuřené xichty hatefreepeoples, neziskovkářů, kavárníků a „konzervativních linuxáků“ – jak si to ten chlap představuje, psát na „našem“ odborném linuxovém webu taková zjištění, no zkrátka – fuj tojfl!!!

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

V jistém věku, který má nastavený každý jinak, dospěje člověk ke zjištění, že VŠECHNO SE VŠÍM NĚJAK SOUVISÍ, což je jen krůček k pochopení vesmírné jednoty.

Tak si nemohu nevzpomenout, jak jsem s tím nejlepším úmyslem připravoval kdysi před půl stoletím svoji diplomovou práci. Po obsahové stránce tam nechybělo nic, zadání bylo beze zbytku splněno. Téma nebylo nijak převratné, v dané oblasti se už nedalo nic moc vymýšlet.
Když jsem za svoji diplomovou práci dostal jen průměrnou známku, tak jsem si ještě i po čase kladl otázku: Proč, soudruzi, proč ?

V podobné situaci jsem se ocitl o několik desetiletí později, kdy jsem měl za úlohu udělat odborný posudek o jednom zařízení-přístroji, kterému široko daleko nikdo pořádně nerozuměl. Nicméně byl tlak na to, aby se přístroj používal, protože stál hodně peněz. Na druhé straně s ním bylo hodně práce – a řekněme to na rovinu – za směšně malou odměnu.
Tak jsem se podrobně seznámil s přístrojem, dal dohromady všechny informace a souvislosti a sestavil je do „literárního díla“, kde bylo faktů jak šafránu, nicméně byly tam všechny. Známkování se nekonalo, ale „literární dílo“ účel splnilo: Zařízení jsme zanedlouho prodali do jiné firmy s tím, že to bude mít nesmírně pozitivní dopad na jejich hospodářské výsledky. A my jsme si pak koupili nové, moderní přístroje…

I na základě těchto a podobných zkušeností, velmi často na hranici absurdity, jsem začal vytvářet svůj vlastní literární styl :
OBWS – „Old Bobby Write Show“, což je vlastně svým způsobem forma syntézy. Původně jsem vyučený chemik analytik, takže syntéza je vlastně druhá strana toho, co jsem studoval. Jinými slovy, je to i změna způsobu myšlení. Změna způsobu myšlení může mít pro stabilizovanou společnost katastrofální dopady. Za časů Husákovy „normalizace“ to byla pro mnohé „myslitele“ vstupenka do kriminálu.

Toto „přepólování“ mívá často trvalé následky – a sice až takové, že si člověk při každé nestandardní situaci položí otázku: Co když je to jinak, a Cui bono?

Nestandardní situace je například, abych neodcházel daleko, přechod na OS Linux.
Zažil jsem ji někdy před 13 lety, kdy se informace o Linuxu vyskytovaly tak sporadicky a neúplně, že nemělo význam se tím vážně zabývat. Ale naskočil jsem do rozjíždějícího se vlaku a získal tak časem přehršli zkušeností, které se nedaly ani jen srovnávat s tím, co jsem předtím za 12 let absolvoval s Windowsem. A jako třešničku na dortu jsem přitom zaznamenal převratnou změnu ve svém způsobu myšlení, ale nejspíš to bude asi i věkem…

Teď už jen mohu čekat, až se u mě objeví podobní hoši, jako tenkrát v roce 1971, kteří mi bez dlouhého vysvětlování řekli, že mi zakazují jakoukoliv veřejnou činnost, protože jsem byl „aktivním činovníkem organizace Slovenský skauting – (Junák), která „rozbíjela jednotu“ mládežnického hnutí“.
Ti dva fešáci od ŠtB, stejně tak jako já, nemohli tušit, že za 20 let budu zvolen do nejvyššího orgánu této „destruktivní organizace“ jako šéf zpravodajské rady. Nic naplat, jen toho koně pohánějí, který táhne… Dnes jsem proto opět jeden z těch, kteří „táhnou antimonopolní systém“. Ještě sice nejsme mimo zákon, ale zatím jen „blahosklonně“ přehlíženi, vysmíváni a ignorováni. Ale…!

„Lomikare, Lomikare, hin sa ukáže…“

 

 

…zatím se ještě nic neukázalo, cenzura funguje, ale snad není všem dnům konec (?)
Dnes jsem opět nepotěšil ty, kteří si každý den chtějí instalovat do počítače nějakou novou utilitu, aplikaci, jádro atd. Na druhé straně jsou zase ti, kteří nemají v úmyslu zas?at si systém vším možným i nemožným, co nakonec ani nebudou používat.
Už dávno jsem přišel na to, že každý by si měl čas od času položit otázku, kolik a jaké programy používá, a jaká vylepšení čehokoliv si může „lajstnout“, aniž by ho to rušilo při běžné činnosti. S tím také souvisí i rozhodnutí, které „zbytečnosti“ si ze systému odinstaluje.

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Tak, to bylo dnešní zamyšlení, které jsem napsal stejně dobrovolně, jako jste se rozhodli si ho přečíst. Je to už v lidské přirozenosti, podívat se i do té 13. komnaty, protože „co když tam bude něco, co právě potřebuji?“ A protože nikdo není dokonalý, tak hledejme, zkoumejme a přemýšlejme i nad tím, co se děje mimo naši kompetenci – a budujme to svoje „syntetické myšlení“, fakt – jednou se to vyplatí!!!

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°