Tohle nemusíte číst XXII.

Čas a politické turbulence uhánějí jak splašený kůň a naši Broučci si od jednoho projektu k druhému ani nemají čas oddechnout. Ba co dím, ty turbulence jim nahrávají na smeč, protože oni jsou, na rozdíl od mnohých z nás, velmi chytrá stvoření. Tak jsem se nedávno díval na jednoho chrousta pod mikroskopem a říkám si, že takový čerstvě vystudovaný doktor mediciny by při stanovování diagnozy nemocného Broučka mohl dostat komplex méněcennosti.

Jak to má ale třeba takový obvoďák u nás dobře zařízené – pošle nemocného Človíčka-pojištěnce na sérii vyšetření, a potom co se tento po deseti dnech pohublý, uštvaný a skleslý vrátí s výsledky, tak suverénně prohlásí: „Sakra, vždyť vám skoro nic není, měl jste jen málo pohybu a já jsem vám ho umožnil. Vidíte – léčení, to nejsou žádné čáry, ale série odborných vyšetření!“ 

„Vyhodnocovat to už nebudeme, stejně mám dojem, že jste tak trochu hypochondr…

Ale abych nezapomněl, tady vám předepíšu nějaké léky – budete si muset odskočit vedle do bankomatu, protože nejsou právě laciné. Zajděte si pak tady na přízemí do lékárny, ať je nemusíte shánět, dole jich mají, mám přehled – je to moje soukromá lékárna. Pro jistotu přijďte za měsíc na kontrolu, předepíšu vám další prášky – s léčbou se nemůže jen tak přestat…“

Broučci se ovšem nemotají v prostředí medicínsko-farmaceutického byznysu, ale uvažují s předstihem, ve velkém formátu a následovně: Na sušené vodě a na uprchlících se už částečně napakovali, ale to neznamená, že už jsou v balíku. Jak pan Juncker nedávno naznačil, tak Evropská unie asi půjde do kytek, co by mohla prý být pro Euro katastrofa, ale třeba Jim Pütlick to nevidí tak černě. Je pravdou, že jeden z horších scénářů by bylo zhnědnutí Evropy, ale i na tom se dá vydělat. Pro současnou techniku není vůbec problém nechat ušít někde v Bangladéši třeba půl milionu hnědých košil, které hned půjdou na dračku. Nejisté Euro se dá investovat i do textilní továrny a ta na sebe obratem vydělá…

Johnny Broke má ovšem pochybnosti s tím, že co potom dál s tou textilkou. Jenže Jim Pütlick v tom má jasno: Jakmile se trh nasytí hnědými košilemi, budou se už vyřazovat modré unijní vlajky. Stačí je nechat sebrat, vyprat a budou se z nich šít trenýrky. Červené trenýrky se už nenosí – ani na Hradě jich už nechtějí – módu ovládne modrá barva a pánové mohou svádět dívky i na jiskrné žluté hvězdy na modrém podkladě. Kde se na ně budou hrabat historické svazácké košile, které má většina současných starších politiků a političek ještě ve skříni jako relikvii. Jo – to byly časy – v každé době se holt nějak muselo „pikliti za královské (stranické) tititi.“

Pokud někdo z nás nemá vyloženě manažerský talent, tak z našich akčních Broučků může dostat depku, nebo i vážnou psychickou poruchu. Manažeři jsou chytří, ovšem nebudují šťastnější zítřky a pokud ano, tak jen pro sebe. Budou si proto muset i uživatelé Mintu stále procvičovat mozek, a to třeba i nějakou novou aplikací. Přitom se jim v mozku budou aktivovat nové a nové buňky, a tak si budou moci postupně snižovat svoje denní dávky Taurinu, Kofeinu, Tyrosinu a Supervitaminů. Farmaceuti tak přijdou zase o pár Euro a uživatel Mintu si bude spokojeně rochnit u nové aplikace nebo jiného pracovního prostředí. Jak je to jednoduché, milý Watsone!

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°

 

Dnes se ale podíváme na jednu zajímavost – Overtonovo okno.

To, co se zdá zprvu absurdní, je najednou možné – a už se o tom v médiích diskutuje a pak…

 

 

Předpokládáme, že vlády obecně nemají zájem na tom, aby byl národ příliš moudrý a děti ve školách se vzdělávaly kvalitně. To by bylo jako kdyby bača měl zájem na tom, aby všechny jeho ovečky byly chytré jak liška. Pak by je ani tucet ovčáckých psů neuhlídal! Proto je potřebné udělat něco, co naše stádo ještě více usměrní. Ovce se ostříhají a hned jsou si navzájem blíž, aby jim nebylo zima, a žádné zaječí úmysly je ani nenapadnou. S občany se dá manipulovat podobným způsobem, ale nějaké „ostříhání“ zvýšením DPH a zavedením registračních pokladen, nebude nikdy přijato s nadšením a může způsobit problémy.

Sociologové, politologové a politici naneštěstí vědí, že by se nemělo příliš tlačit na pilu: Proto se při správě států a manipulaci s obyvateli používá tzv. „salámová metoda“.

Něco málo se lidem přidá, něco málo, případně trochu víc zase ubere – a tak stále dokola, pomalu, nenápadně, postupně. Je to postavené na principu „vaření žáby“; lidé si ani nestihnou uvědomit, že se z té horké vody už nedá vyskočit…

 

Overtonův model

Overton zformuloval model změny představ o problému v oblasti všeobecného mínění. Popsal, jak něco, co je pro společnost absolutně cizí a nepřijatelné, se dá na konci procesu přijat jako něco všeobecně platné. Je to metodika technologie změny vědomí společnosti, která umožňuje legalizovat jakoukoliv ideu, která je původně společnosti celkem cizí a vzdálená. Nakonec se stane nejen přijatelná, ale dokonce se její předmět podpoří zákonodárným mechanismem. Je to specifická posloupnost činů, jejichž realizace nevyhnutelně dospěje k dosáhnutí uvažovaného výsledku – zavedení chtěného efektu. Používá se často jako zbraň k likvidaci lidské společnosti – změnou mravnosti na morálku se zlomí její duch, což se projeví na změně vědomí člověka.

V souladu s touto teorií existuje ve společnosti pro každou myšlenku tzv. „okno možností“.

Idea /okno/ prochází postupně šesti následnými stupni:

• Fáze NEMYSLITELNÉHO: myšlenka je společnosti absolutně cizí, nepřijímá a zavrhuje ji;
• Fáze RADIKÁLNÍHO: je přijímaná pouze některými radikálními skupinami;
• Fáze MOŽNÉHO: t.j. už přijatelného, kdy se daná idea vpouští do oběhu širokého posuzování;
• Fáze ROZUMNÉHO: už se zdá být mnohým rozumnou;
• Fáze POPULÁRNÍHO: idea začíná ve společnosti převládat;
• Fáze POLITICKÁ: idea se stává faktorem politiky, začíná se proces její legalizace.

Jak již bylo uvedeno, je to svým způsobem rafinovaná, sociologicky rozpracovaná metodika „vaření žáby“. V současnosti ji poznáme jako „salámovou metodu“, při které se nám postupně – po kolečkách – ukrajují naše vymoženosti a práva, a nahrazují se – opět postupně – totálními nesmysly, které společnost nikdy v minulosti nepřijímala, protože jí byly cizí.

Abych na tomto místě nezabíhal do podrobností, vážným zájemcům doporučuji wikipedii resp. jiné internetové zdroje. Jen jako miniaturní příklad můžeme sledovat např. postavení teplých (4%) v současné společnosti. Zatímco před nějakými 30-40 lety byla tato úchylka považována za onemocnění, dnes, kdy se nacházíme už v závěrečném stadiu Overtonova modelu, je to jedna z podmínek na úspěšné přijetí na ministerského úředníka nebo jinou významnou funkci. Stejně tak i legalizace homosexuálních manželských svazků, což je další příklad s podobnou tematikou. „Nešťastnými běženci“ se zabývat nebudeme – to už vyřešili naši Broučci…

Protože je Overtonův model myšlenkově přístupnější než v programátorských kruzích oblíbená a notoricky známá Schrödingerova kočka, pokusíme se jej aplikovat na něco pozitivního, co my dobře poznáme.

Okno možností by se dalo použít i na jiné scénáře, než na ty, které vedou lidstvo do zkázy. Nedá se totiž celkem přesně rozlišit, co je pro nás dobré a co zlé. To záleží od okolností a také od toho, že co je pro jednoho dobré, nemusí být k prospěchu tomu druhému. Když připustíme, že toho „dobrého“ je na světě zatím stále ještě víc, tak se budeme držet tohoto výkladu.

Zůstaneme u Linuxu, potažmo u našeho Mintu. Pokud budeme uvažovat o jeho popularitě a použitelnosti v rámci celé populace, tak Overtonovo okno se nyní nachází v druhé fázi – tedy radikální, kdy je přijímán pouze některými radikálními skupinami a postupně přechází do fáze třetí. Mint je tedy už ve veřejnosti opatrně přijatelný, a pro aktivní uživatele Mintu je ve fázi čtvrté – zdá se nám mnohým už rozumným řešením.

Na poslední dvě fáze si budeme muset ještě pár let počkat. Nám, co už Mint používáme, to může být jedno, máme svoje LTS verze, které nám zajišťují podporu na „dlouhá léta“, a tak jediné co můžeme udělat je to, že Mint doporučíme resp. nainstalujeme (a postaráme se o první kroky) svým přátelům, rodině a případným zájemcům.

Před nějakými snad 10 lety, byl Linux ještě označován za nepřijatelný výstřelek několika programátorů, kteří „nevědí roupama co dělat“, nebo tak podobně. Uživatelé Linuxu byli považováni (a často ještě jsou) za lidi s nějakou bipolární poruchou, vyvrhely a exhibicionisty, kteří se za každou cenu musí odlišovat a předvádět. Nechci tady srovnávat dávné a současné společenské postavení 4%, ale použití Overtonova okna se právě tady nedá nevidět.

Pokud jste v tomto článku, který jste ani nemuseli číst, očekávali nějakou „novou“ aplikaci pro Mint, –  dnes tomu tak vyjímečně není. Představte si jen, kdyby v každém článku – a těch je do roka asi 250 – byla představená nějaká nová aplikace, tak to máme za 3 roky, co jsme na webu – okolo 750 programů, – což je jen fiktivní číslo, protože máme ještě aktualizace, zpravodajství a i něco k zamyšlení… Tolik programů ani nebudete nikdy potřebovat, ale ani se k nim v průběhu dne nedostanete, protože nemáte tolik času, abyste ho trávili jen při počítači…

Protože nabídka programů ze základní instalace není každému uživateli „šitá na míru“, tak si některé z nich hned odinstalujeme, aby „udělaly místo“ těm novým a potřebným. Celé to záleží od toho, na co počítač používáte – a těch možností je skutečně dost!

 

 

°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°