Příkaz free -g v Linux Mintu

V Linux Mintu, potažmo v Linuxu obecně, zobrazí příkaz free informace o využití paměti operačního systému, tzn. celkové množství systémové paměti RAM, kolik z ní je volné, kolik je využíváno operačním systémem, uživatelskými aplikacemi atd.

Existuje více příkazů v Linuxu, které mohou být použity k zobrazení zmíněných informací, ale příkaz free dává čistý a jednoduchý přehled o paměti systému, který je snadno čitelný (je-li použit správně). V dnešním článku si proto uvedeme několik jednoduchých příkladů použití tohoto příkazu k shromáždění užitečných informací o vašem systému.

Nyní se ale pokusme odpovědět na otázku, co se nám to vlastně zobrazí při použití příkazu free s argumentem -g, jak je vidět na screenshotu níže.

 

 

Jak vidíte na výstupu příkazu, je docela těžké pochopit, co tyto jednotlivé číslice znamenají (vysvětlím za chvíli). Ale myslím si, že lze z výstupu můžete tak nějak intuitivně odhadnout, co je zobrazeno ve sloupci „free„. Ano, je to dostupná velikost volné paměti v systému, v mém případě je to 4. Může se vám tak ale klidně zobrazit i 0, což může působit docela skličujícím dojmem, zejména pro nového uživatele.

 

Něco čitelnějšího pro normálního uživatele

Takže se teď pokusme udělat něco pro zobrazení srozumitelnějšího a přesnějšího výstupu. Jednoduše to lze udělat přidáním argumentu -h. Takže místo příkazu free -g, zadáme free -gh, čímž dostaneme výstup, podobný níže uvedenému:

 

 

Jak vidíte, jakmile je použít argument -h (volitelně) u příkazu free, stane se výstup „inteligentnější“, a to v tom smyslu, že v případě potřeby jsou zobrazena data o využití paměti v GB, ale i v MB, což dává větší smysl, zejména pro výše uvedené nulové hodnoty. Například ve sloupci „shared“ je v prvním případě hodnota 0, avšak s použitím argumentu -h je v tomto sloupci už 151M.

Pokud použijete příkaz free pouze s argumentem -h, pak jsou zobrazeny gygabytové hodnoty na desetinná místa.

 

Co tyto různé hodnoty znamenají?

Než si odpovíme na tuto otázku, dovolte mi, abych vám rychle popsal něco o vyrovnávací paměti. Bez této základní informace těžko pochopíte některé údaje, jako je množství použité a volné paměti na výstupu příkazu free.

Co je to vyrovnávací paměť v paměti?

Když například otevřete video soubor na vašem počítači, všimněte si, že je nejpomalejší při svém otevírání . A že po jeho zavření a znovuotevření (v krátkém intervalu), se pak otevírá mnohem rychleji. To je proto, že operační systém si jej udržuje v paměti, a to i poté, co je uzavřen. Je to proto, aby si ho mohl znovuotevřít co nejrychleji, pokud ho tedy v paměti najde (protože RAM je mnohem rychlejší ve srovnání s jinými zařízeními pro ukládání dat v počítači).

V Linuxu se oblast, kde jsou tyto typy dat drženy, nazývá stránka mezipaměti a ve výchozím nastavení přiděluje operační systém veškerý volný prostor RAM pro stránkování této mezipaměti. Operační systém v zásadě považuje stránku mezipaměti za volný prostor. Tak například, pokud se uživatel pokusí otevřít nějaký program a není dost místa v RAM pro jeho načtení, pak OS vymaže část ze stránky mezipaměti a vytvoří tak cestu pro daný program.

To je o vyrovnávací paměti v kostce vše a nyní se pojďme přesunout do další části.

Řádek Mem

 

 

V řádku Mem ve výstupu je 6 položek:

total – to je celkové množství paměti (RAM), které je k dispozici operačnímu systému. Ve většině případů to znamená, že je to skutečná fyzická velikost paměti RAM

used – to je celkové množství paměti RAM, která se v systému aktuálně používá (v podstatě všechno, co je načten v paměti RAM, včetně stránkování mezipaměti samozřejmě). A to je místo, které obvykle uživatele mate. Protože když budete porovnávat položku „used“ pro paměť na výstupu příkazu free s hodnotou „used“ uvedenou v systémovém monitoru (nástroj buď s GUI rozhraním nebo i na příkazovém řádku, např. htop), může být tato hodnota zcela odlišná. A důvod, proč tomu tak je spočívá v tom, jak ten který program definuje položku paměti „used„.

 

 

Některé systémové monitory při výpočtu celkového využití paměti počítají i stránkování mezipaměti. Jiné ignorují stránkování mezipaměti (protože OS ho nebere příliš vážně a i když běží, nepočítá jej do paměti) a buff/cache (vysvětleno níže), nebo do značné míry i jakákoliv jiná data v mezipaměti.

free – to je celkové množství volné paměti RAM (vypočet: total – used).

shared – jedná se o aktuální celkové množství paměti používané ke sdílení dat mezi více programy.

buff/cache (Buffer Cache) – jedná se o celkové množství paměti, které používá operační systém, aby načetl data z jiných hardwarových zařízení (myš, klávesnice, paměťová média, jako jsou SSD disky, pevné disky, mechaniky CD/DVD ROM atd.) do paměti. Také se používá k předávání dat z paměti do příslušného zařízení, jakož i pro ukládání souborů z RAM na disk. Jedná se také o typ datového cache mechanismu a část jeho dat je vedena v stránkování mezipaměti a část mezipaměti vyrovnávací paměti je držena odděleně od stránkování.

cache – to je celková velikost stránkování vyrovnávací paměti.

Řádek Swap

 

 

RAM je velmi rychlá, ale také velmi drahá, proto je její velikost omezená. A zde může nastat situace, kdy i po vymazání celé stránky mezipaměti nemůže operační systém stále najít žádnou volnou paměť pro spuštění nových programů. To může způsobit, že program, který se snažíte spustit, spadne nebo dokonce havaruje i celý systém.

To je místo, kde přichází ke slovu swap. V Linuxu to může být buď samostatný oddíl nebo soubor používaný operačním systémem jako virtuální paměť. Do něj se dočasně přesunou data z paměti RAM pro uvolnění paměti. Ale vzhledem k tomu, že tyto ukádací jednotky jsou poměrně pomalé ve srovnání s RAM, tak to za ztížených podmínek může být  pro uživatele velmi nepříjemné a v důsledku toho by OS mohl snadno ztrácet odezvu. V podstatě, čím nižší je použití swap, tím lépe. A tato informace o swapu (soubor nebo oddíl) se zobrazí právě v řádku „Swap: Jednak celková velikost (total), aktuálně použitá velikost (used) a volná velikost (free). U mě má vše nulové hodnoty, protože ani nemám swap nastavený.

 

Jaké jsou další možnosti použití příkazu free?

Příkaz terminálu:
free -b

Vypíše informace o paměti v bytech.

 

Příkaz terminálu:
free -k

Výstup bude v kilobytech.

 

Příkaz terminálu:
free -m

Ano, uhodli jste, výstup bude v megabytech.

 

Příkaz terminálu:
free -s 1

Tento způsob zadání příkazu free vypíše údaje každou sekundu (1 můžete nahradit vámi preferovaným intervalem). Avšak tento výstup nevypadá nijak pěkně a je i nepraktický.

 

Příkaz terminálu:
free -t

S argumentem -t získáte součet všech hodnot v rámci jednotlivých sloupců.

Existuje ještě několik možností použití příkazu free, o kterých se dočtete v jeho manuálu. Stačí zadat tento příkaz v terminálu:

Příkaz terminálu:
man free

 

Doufám, že vám tento článek umožnil přiměřeně porozumět příkazu free v Linux Mintu. Přeji vám hodně úspěchů při jeho používání.