Zajímá vás, jaký je rozdíl mezi správcem oken a desktopovým prostředím? Dál už nic neříkejte! 🙂
V dnešním článku se zaměříme na to, co to vlastně je ten správce oken, stejně jako na to, co je to to často zde omílané desktopové prostředí. Povíme si něco o výhodách i nevýhodách každého z nich, což vám může pomoci se rozhodnout, co z toho je pro vás to pravé!
Co je to správce oken?
Správce oken je software v operačním systému, který se stará o umístění a vzhled oken programů běžících uvnitř grafického uživatelského rozhraní (GUI). Správce oken komunikuje s uživatelem, jeho spuštěnými aplikacemi a subsystémem, který zajišťuje zobrazení pomocí grafické karty.
Když přijde na věc, správce oken je vlastně páteří desktopového prostředí. Například: při instalaci XFCE4 získáte XFCE správce oken, spojený se správcem souborů, panelem a některými dalšími programy.
Avšak ne každý uživatel chce mít softwarový balík, svázaný a přednastavený se vším. Fanoušci linuxových správců oken chtějí mít kompletní a úplnou kontrolu nad všemi aspekty své pracovní plochy.
Při instalaci některého ze správců oken (např. Fluxbox, Openbox, Awesome WM atd.), nemusíte stahovat a instalovat spoustu balíčků s programy. Získáte správce, a to je všechno. Je to pak úplně jiný a jedinečný zážitek, když si můžete své pracovní prostředí vystavět sami.
Výhody a nevýhody používání správce oken
Klady:
- Menší nároky na využití paměti/zatížení CPU jako u velkých desktopových prostředí
- Vysoká konfigurovatelnost pro maximální pohodlí
- Umožňuje mnohem větší úpravy vzhledu než u desktopového prostředí
- Správci oken jsou obvykle ovládány klávesnicí, její fanoušci nepotřebují pro svou práci myš
Nevýhody:
- Není jako uživatelsky přívětivý jako desktopové prostředí
- Není tak vizuálně přitažlivé jako desktopové prostředí
- Žádné navázané programy ani výchozí konfigurace
- Větší nároky na naučení
Co je desktopové prostředí?
Desktopové prostředí je kolekce programů, svázaných tak, aby tvořily pracovní prostředí. Zahrnuje GUI a typicky poskytuje prvky jako pracovní plochu a pozadí, ikony, panely a funkce jako přetahování pomocí myši..
S každým desktopovým prostředím dostanete něco úplně jiného. Pokaždé, když se přihlásíte do nového pracovního prostředí získáte úplně jiné uživatelské zkušenosti. Důvodem je, že každý tým vývojářů toho kterého prostředí má svůj vlastní odlišný názor na to, jak má linuxový desktop vypadat.
Ti uživatelé Linuxu, kteří dávají přednost práci se správci oken namísto desktopového prostředí nechápou potřebu jeho používání. Myslí si, že je to zbytečné a používání desktopového prostředí považují to za zbytečně nabubřelé. Samozřejmě, je to jen jejich názor a jejich volba.
Většina uživatelů Linuxu však raději pracuje právě v desktopovém prostředí, protože oceňují všechny užitečné funkce, vizuální efekty, kombinaci programů a fakt, že jednoduchý správce oken toto prostě nemůže poskytnout.
Výhody a nevýhody použití desktopového prostředí
Klady:
- Po instalaci dostanete kompletní prostředí s malou potřebnou konfigurace
- Spousta efektů, poskytujících pastvou pro vaše oči
- Balíček aplikací znamená, že nemusíte trávit hodně času instalací maličkostí (např. textových editorů, hudebních přehrávačů, prohlížečů obrázků atd.)
- Obvykle je mimořádně uživatelsky přívětivý s nízkými nároky na naučení
Zápory:
- Někdy se může jevit nabubřelé nebo pomalé
- Výchozí programy nejsou vždy právě těmi, které chcete používat
- Přizpůsobení někdy není vítané
Závěr
Pokud jde o používání počítače, každý je jiný. Někteří uživatelé dávají přednost používání správce oken, jiní desktopovému prostředí. Doufám, že pomocí tohoto článku si ujasníte, co z toho používáte raději.
Tak co, správce oken nebo desktopové prostředí? Napište nám svůj názor v komentářích!
Pěkný článek. Myslím, že vyšel jako odpověd na Dejmonův kometář.
komentář
Když jsem s Linuxem začínal (Red Hat, Mandriva), přišel jsem samozřejmě od Woken. Zkoušel jsem i různé správce oken jako byly Blackbox či OpenBox, ale byl to tak jiný svět, že jsem to nedal. Světe div se, některé pohodlnůstky z Widlí mi i v pracovních prostředích chyběly, jako třeba to, že Alt + numerická klávesnice = různé znaky a paznaky. Kulaté uvozovky, apostrofy, dlouhé pomlčky, pevné mezery, cizí písmenka, to je můj svět. Takže to u mě vyhrál Gnome, který ve versích 2.x obsahoval Paletu znaků. V Gnomu 3 jsem ji nenašel, ale jakmile jsem zjistil, že MATE je vlastně Gnome 2, zaslintal jsem a zvědavě nainstalloval Mint s MAT’em. A ta paleta znaků tam byla! Od té doby jedině MATE 😉
Jinak jednoduše stačí používat pravý alt + nějaké písmeno
ALT + F,G = [,]
ALT + B,N = {,}
ALT + ů = $
atd.
Myslím si že každý kto sa snaží preniknúť viac do sveta Linuxu, tak časom DE zahodí a ostane už len pri WM.
Dobrý článok, no nemôžem súhlasiť pri WM uvedené zápory:
* Není jako uživatelsky přívětivý jako desktopové prostředí
* Není tak vizuálně přitažlivé jako desktopové prostředí
Obidva negatíva sa vo WM dajú výborne nastaviť a určite viac ako v DE. Nemáš nijak zviazané ruky, môžeš si vybrať vlastný kompozitor na efekty a tému si vyladiť aby pre teba bola tá najkrajšia akú chceš.
A napíšeš aj sem ?
Čo by si chcel napísať? Ak myslíš článok, na LOS už mám rozpísaný, ale chcem dokončiť aj port LegacyIce na antiX, to bude chcieť ešte nejaké testy.
Co se týče mých potřeb, tedy mít už od počátku možnost volby a nemít proto také v PC (pro mne subjektivně) hromadu zbytečného smetí a také i proto mít předpoklad toho aby jelo PC svižně, tak s tebou souhlasím a teoretické sympatie upřednostňují správce oken.
Při praktické realizaci (zvláště pokud uživatel je v Linuxu samouk) se zjistí, že to dělítko není jen v tom akademickém srovnání správce oken versus desktop, ale že významným měřítkem je také parametr blbuvzdornosti … a při nepřeplácaném desktopu má šanci být tzv. lepší ten desktop než správce oken. Nehledě na to, že ony vážné komplikace při výběru vhodných programů nejsou ani tak dány tím nebo oním, ale z podstaty že se nakonec míchají aplikace gnomeidní s těmi z KDE plus potom problémy se závislostmi, závisle také od různých verzí.
Tak tenhle článek, krom i jiných samozřejmě, přijde vhod. Dost uživatelů, kteří přecházejí na Linux obecně, tohle nevědí a dost často se snaží celkově prostředí v ploše všelijak „znásilnit“ a pak se diví nad případnými nezdary při těchto „aktivitách“. Moc dobře, že se takovéto informace publikují. Zdánlivé „prkotiny“, ale zásadní věci. 🙂
Mám-li zájem doporučovat Linux BFU, musím ho znát na uživatelské úrovni; hlavně. Takže určitě DE.
To je zajímavé, mám LinuxMint a zobrazuju se tady jako Ubuntu.
Chybná detekce … On LM se hlásí jako Ubuntu, kvůli lepší kompatibilitě 🙂