Každej člověk nemůže být chytrej, protože kdyby byli všichni lidé chytří, tak by z toho byl každej druhej blbej.
Josef Švejk
Začneme myšlenkou, ke které se v budoucích článcích někdy ještě vrátíme; fenomén lidské tuposti není způsoben jen nedostatečným výpočetním výkonem hardwaru, ale především špatným softwarem. Při troše optimalizace se dá i na 386 spustit mnoho, byť v minimalistických variantách. Stejně tak existují naskrz zavirované superpočítače i vysoce inteligentní volové.
°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°
Přiznejme si otevřeně – každý z nás prožil v životě období, kdy se cítil tak moudrý, že všichni ostatní mu nesahali ani po kotníky. Poprvé to zřejmě bylo v období puberty, což je přirozený vývojový stupeň, ale pokud se tento jev opakuje častěji, tak bude vhodné zamyslet se nad vstupem do parlamentní politiky. Když ani tam podobné symptomy nepřestanou, stále je tu možnost kandidovat do Evropského parlamentu.
Abychom se vrátili do našeho Mintího světa, zbývá doufat, že nám podobná výjimečnost nehrozí. Jsme totiž v prostředí Mintu dobrovolně a pokud se nám zdá, že všechno ostatní je nějak nedotažené do konce, tak to nechejme tak. Vždyť přece všechno nějak dopadne!
°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°
Lidská blbost je sice nekonečná, ale naštěstí jsou různě velká nekonečna, a podíl blbosti na celku lidských věcí je tak redukovatelný. Často je řešitelná softwarově, není to organický problém tedy je, ale nikoliv ve smyslu biologických orgánů, nýbrž Baconovského organon nástroje, metody myšlení.
Základní slabina je, že lidé hledají modely světa uspokojivé (jak užitkem, tak pocitově), nikoliv správné. Berou první co trochu funguje (Windows) a revidování je rušivé, ba vyloženě nepříjemné. Jenomže revidování je právě nezbytné, pokud nemá být člověk totální kretén a tak blbej, že ani neví, jak moc je blbej.
Právě poctivost ke skutečnosti a odvahu jí čelit potřebuje lidská mentalita jako sůl. Metakognitivní výbava – (přemýšlení o přemýšlení), softwarová údržba vlastní palice a kultivace kritického myšlení podle mého přesvědčení by měla patřit v přiměřené podobě i do školních osnov, vedle udržování se ve fyzické kondici, do základního systému sebesprávy každého člověka, který chce být skutečně člověkem.
Celý článek si přečtěte ZDE.
Výše uvedený článek se metodiky hardwaru a softwaru dotýká jen letmo, nicméně upozorňuje na biologickou stránku všech procesů – tedy na lidský faktor, který se významným způsobem podílí na tom, zdali nám hardware a software bude fungovat tak, jak to zamýšleli výrobci a vývojáři. Současně poukazuje na nutnost třídění informací a vědomostí – a to se člověk musí naučit co nejdřív, aby si hlavu neplnil zbytečnostmi.
°°°°°øøøø000O000øøøø°°°°°
Dnešní povídání je zdánlivě trochu mimo Mint, ale nejen operačními systémy živ je člověk, nicméně jsou tady a měly by nám sloužit. Takže všechno to, co se dotýká lidského faktoru, třeba brát skutečně vážně.
Zdravím, nemusel jsem to sice číst, ale vzhledem k tomu, že můj Mint momentálně šlape vcelku obstojně a nemusím řešit nic technického, tak na to byl čas a rád bych k tomu něco (také netechnického) poznamenal.
Ono se možná zdá jako hrozná zpozdilost držet se vyzkoušeného, ale já bych řekl, že je to dobrý kus softwaru (když už to chcete takto – nepříliš šťastně – označovat), který běží tak trochu nezávisle na nás a který do nás Matka Příroda či něco vyššího vložilo právě kvůli naší omezenosti. Proto mi nepřijde zrovna šťastné volat po upgradu tohoto
softu, protože jen nenapravitelný optimista věří, že každá změna je změnou k lepšímu. Převedeno do světa operačních systémů, nevidím valný smysl v tom krititovat lidi, že se drží Widlí jako toho prvního, k čemu se ve světě OS dostali. Osobně to vnímám jako vcelku zdravý konzervatismus, který koneckonců udržuje v chodu i Linux.
Mimochodem ani kritické myšlení nezaručuje to, co od něho očekáváte, neboť dokáže relativně úspěšně pod sebou podřezávat větev, a sice větev myšlení jako takového. Příkladem právě budiž článek Jak se lidé mýlí, na který odkazujete. V plné míře v něm lze nalézt právě to, co tak
vehementně kritizuje. Příběh o tom, jak nás moderní věda a filozofie vysvobodila ze spárů něvědomosti a pověrčivosti je taková hezká pohádka pro nás, moderní děti, která má, jako všechny podobné příběhy, ospravedlnit status quo a potvrdit naši identitu. To je zcela v pořádku, problém je pouze v tom, že tento příběh není tak docela pravdivý. Jen ve zkratce, Aristoteles ani zdaleka není překonán a jeho filozofie ani
zdaleka není v rozporu s moderní vědou. Zato ta vychvalovaná moderní filozofie udělala vše proto, aby podkopala základy, na kterých věda stojí. Tím mám na mysli hlavně Humea a jeho zpochybňování kauzality. Není proto divu, že ve filozofii dnes prý dochází k určité renesanci aristotelského esencialismu.
Lidská blbost je vděčný cíl, ale taky dost obecný pojem, pod který se leccos vejde, takže kritizovat ji může být dvousečná zbraň.
Ono je to ještě horší, složitější. Nebýt Windows, nejspíš by nebyl ani Linux. Možná bychom se trápili s příkazovou řádkou Dosu nebo Unixu, PC by bylo jen pro podniky, které by na to měly love. Tím nechci obhajovat Widle a jejich model marketingu, ale tak to prostě je. Takže přestože se nám to nelíbí, vývoj tlačí dopředu obchodníci a dokonce i vývoj těch systémů, které jsou právě proto zdarma.
Linuxu držím palce dávno a občas ho na některých strojích používám.
Ale lidská blbost je věčná, takže Widle budou žít dál a hůř!
Widle budou žít dál…. a malware útoky a antimalware biznis budú prekvitať až do úplného zblbnutia zákazníkov…je to nekonečný príbeh.