V dnešním 2. dílu si dokončíme minipříručku – manuál o psaní jednoduchého textu v editoru GEDIT.
Pro ty, kteří předcházející díl ještě nečetli dodávám, že se opět jedná o písemné instrukce PRE ÚPLNĚ BLBÝCH, neboli PÚB, což není vůbec míněno pejorativně coby urážka, ale vystihuje to situaci, ve které se nachází každý, tedy i já, kdo s něčím začíná …
Nejčastější kombinace klávesových zkratek:
|
Nový … |
soubor |
Ctrl + N |
|
Otevřít … |
soubor |
Ctrl + O |
|
Uložit … |
soubor |
Ctrl + S |
|
Zavřít … |
soubor |
Ctrl + W |
|
Ukončit … |
práci s editorem |
Ctrl + Q |
|
Kopírovat … |
označený text |
Ctrl + C |
|
Vložit … |
ten zkopírovaný text |
Ctrl + V |
|
Vyjmout … |
označený text |
Ctrl + X |
|
Vybrat vše … |
celý napsaný obsah |
Ctrl + A |
|
Hledat … |
nějaká slova v textu |
Ctrl + F |
Při psaní vidíme na „papíře“ dva kurzory:
Jeden, který bliká a ukazuje konec napsaného textu, resp. místo, odkud se bude pokračovat ve psaní.
Druhý, který má tvar písmene I a nebliká, to je kurzor myši. Pokud se myší klikne KAMKOLIV do textu, tak se na tom místě objeví „blikací kurzor“, ale ten původní – „myší I“ se nezmění a do textu nezasahuje.
OZNAČIT text, který chceme vymazat nebo zkopírovat – to se provede tahem myší, se stlačeným LEVÝM tlačítkem. Dá se tahat na kteroukoliv stranu (se stlačeným L-tlačítkem), které se spolu s myší pustí na místě, kde bude končit označování.
Klávesová varianta označovaní je: Z místa, kde bude začínat označování (a bliká tam kurzor), pojedeme šipkou napravo či nalevo a SOUČASNÉHO držení klávesy „Shift“. Označený text „zmodrá“, přesněji zmodrá jeho podklad; pak s ním můžeme manipulovat a to tak, že když se nám text nelíbí nebo ho nechceme, tak ho VYMAŽEME klávesou „Delete“, nebo ho PŘEPISUJEME. Když text chceme KOPÍROVAT, tak příkazem Ctrl+C a text zůstane nadále označený, ale je zkopírovaný v paměti počítače (PC). Označení zrušíme klepnutím na kteroukoliv šipku (jsou 4), nebu klepnutím myší kamkoliv na stránku.
Pokud máme v úmyslu označený text z původního místa VYJMOUT, stane se tak po použití příkazu „Ctrl+X“, text se „vystřihne“ a čeká v paměti PC, až ho někam VLOŽÍME. Vkládáme ho na pozici blikajícího kurzoru, místo si vybereme zpravidla myší. Stejný postup je při KOPÍROVÁNÍ, tam ovšem původní text vystřižen není a zůstává na svém místě.
Vkládat se dá i vícenásobně za sebou na různá místa, která (kurzorem) vybereme. Zkopírovaný nebo vystřižený text zůstává v paměťovém zásobníku PC do té doby, než ho nahradíme jiným textem, s kterým pak děláme totéž … atd. atd.
Pokud nás zajímá CELÝ text, který chceme použít např. v jiném dokumentu, použijeme příkaz „Ctrl+A“ (všechno zmodrá), a zkopírujeme jej přes „Ctrl+C“. Pak otevřeme jiný (nebo prázdný) dokument a vložíme text „Ctrl+V“ na pozici (blikajícího) kurzoru.
Když se nám něco nepovede správně napsat, tak písmeno PŘED blikajícím kurzorem smažeme pomocí MAZACÍ šipky vlevo (v 5 řadě, poslední v řadě vpravo); písmeno ZA blikajícím kurzorem mažeme klávesou „Delete“. Dá se použít i příkaz „Zpět“: „Ctrl+Z“, nebo myší nahoře v liště (žlutá šipka); pak se vystřihne zpravidla poslední slovo. Ale i příkaz „Zpět“ se dá „vzít zpátky“ příkazem „Ctrl+Shift+Z“.
Text bývá často delší, než je velikost okna a tak orientace a pohyb po textu se provádí pomocí kláves, myši a postranního posuvníku.
Prakticky:
|
Přesun na začátek dokumentu |
Ctrl+Home |
|
Přesun na konec dokumentu |
Ctrl+End |
|
Přesun na začátek řádku |
Home |
|
Přesun na konec řádku |
End |
|
Přesun textu o viditelnou stránku nahoru |
PageUp |
|
Přesun textu o viditelnou stránku dolů |
PageDown |
Komu to ještě nestačí, tak se posouvá pomocí bočního jezdce a tahá ho myší.
Ti, kteří nespěchají, mohou se nahoru a dolů (také doprava a doleva) posunovat držením šipky a dívat se, jak kurzor „jede“.
Po splnění příslušného příkazu vidíme blikat kurzor tam, kam jsme se chtěli dostat.
Ještě jeden způsob, jak si „přečíst“ co nejvíc textu bez těchto posunovacích berliček: Klávesa „F11“, která otevře celý „papír“ na plnou obrazovku, bez všech informačních a ovládacích prvků a tlačítek. V tomto režimu se dá psát, editovat, ukládat, nicméně na návrat do původního okna je třeba opět použít „F11“. Tento režim se jmenuje „Full Screen“ a funguje i v jiných programech nebo internetových prohlížečích, kde se ale zpravidla ukončuje klávesou ESC.
Do menu na záhlaví okna se dá vstoupit pomocí myši, stejně, možná i rychleji, poslouží klávesa „F10“. Pak už jen stačí použít „šipky“ a dostaneme se kamkoliv v tomto našem „jídelním lístku“.
Jak je vidět na obrázku nahoře, inverze barev má něco do sebe, zvláště na větší ploše – pokud píšeme třeba na Full Screen… Další usnadnění s ohledem na menší namáhání zraku si uděláme z MENU:
Upravit > Předvolby > Předvolby gedit > Písma a barvy – a tam:
Odškrknout označený čtvereček s popisem: použít systémové písmo s pevnou šířkou (Monospace 11). Pak se posunout o řádek níž a tam si vybrat font (druh písma) a jeho velikost – např. 16. A pak už jen psát…
Psaní jednoduchého textu má nespornou výhodu v tom, že se průběžně nemusíme zdržovat formátováním textu; maximálně si uděláme odstavce. Pokud máme v úmyslu text poslat dál nebo publikovat, dobrou službu nám při jeho formátování poskytne LibreOffice Writer, kde stačí tento jednoduchý text otevřít anebo vložit (Paste) a tam pokračovat ve finální úpravě.
To už je ale téma na další články…
END