Včera jsme měli něco pro začátečníky, dnes si dáme povídání pro pokročilejší uživatele. Téma je už snad každému jasné, neboť jak všichni víte, já na příkazový řádek nedám dopustit a omílám jej zde stále dokola.
Dnes si tedy probereme problematiku zaznamenávání dříve zadaných příkazů příkazového řádku/shellu v podobě historie. To má význam tehdy, když chcete použít některý z již dříve používaných příkazů. Ten lze následně v případě potřeby snadno vyvolat a znovu spustit.
Zadáním níže uvedeného příkazu se zobrazí seznam všech dříve použitých příkazů v příkazovém řádku.
| Příkaz terminálu: |
|---|
| history |
Jako výstup se zobrazí číslovaný seznam všech dříve zadaných příkazů a každé číslo odpovídá příkazu vedle něj.
1. způsob:
Jakmile se zobrazí číslovaný seznam, tak může být použit k vyvolání a spuštění předchozích příkazů:
| Příkaz terminálu: |
|---|
| !číslo_příkazu |
Například příkaz „pwd„, jak je uvedeno níže, má přiřazené číslo 208, takže stačí zadat:
2. způsob:
Jednodušší způsob je ten, kdy nepotřebujete znát číslo potřebného příkazu, stačí jen zadat jeho část:
| Příkaz terminálu: |
|---|
| !část_názvu_dříve_zadaného_příkazu |
Níže uvedený příklad ukazuje, jak zadat část příkazu, který chcete vyvolat a spustit.
Ještě jedna poznámka k problematice: Pokud existuje více než jeden podobný příkaz (ve výše uvedeném příkladu „uname -m„, později následuje „uname -i“ a nakonec „uname -a„), bude nejprve vyvolán ten poslední. V tomto případě „uname -a“.
No řekněte, není příkazový řádek v Linuxu úžasný!?
Mně tohle přijde zbytečný. Je mi jedno co jsem používal za 3 roky za příkazy nebo jak dlouho to uchovává data, nedělá mi problém psát příkazy ručně s doplňováním přes TAB. A pokud něco dělám a chci nějaký příkaz z aktuální relace terminálu zopakovat, stisknu na klávesnici šipku nahoru. Toto mi zkrátka přijde moc zdlouhavý. Dát history a hledat mezi x stovkami příkazů ten správný.
Ďakujem pekne za túto informáciu. Mne osobne sa to hodí 🙂
Daniel:
Pre teba je to možno zbytočné, mne osobne to pomôže.
Mám niekoľko otvorených okien terminálu, a nie každé okno si pamätá svoje príkazy. Neviem či ich spája do jedného, ale niektoré sa proste ani neuložia. A potom hladať konkértny ktorý potrebujem je problém, tak je jednoduchšie ho vypísať odznova.
TAB je pekná vec, ale keď potrebuješ za príkazom dávať argumenty a hodnoty, tak ti moc nepomôže, a musíš to všetko vypísať ručne..
I některé argumenty lze doplňovat tabem např.: apt-g<tab> upd<tab>
tak ano, a TAB stlacam pomaly skor ako nieco napisem 😀
Preto som tam dopisal aj hodnoty, pretoze som skor na ne narazal, ale to je skor pri spusteni programu, kde mam aplikaciu s parametrami: mybot.py nick@host pass:
python mybot.py kofola@localhost heslo123
alebo krajsie
c++ -o login $(pkg-config –cflags glib-2.0) login.c $(pkg-config –libs glib-2.0) -lcurl && ./login
Jen bych ještě doplnil třetí způsob: Ctrl +R
Tím se přepnete do interaktivního vyhledávání.
Pre Daniela Černáka a jemu podomným . Život sa nezačal vašim dátumom narodenia, to znamená, že stále pribúdajú noví a noví užívatelia a tým pádom noví a noví začiatočníci a mierne pokročilí. Takže ak bude tento web existovať 20 rokov, tak aj po tých 20tich rokoch tu nájdeme nových začiatočníkov alebo mierne pokročilých užívateľov. Netreba zatracovať návody pre začínajúcich linuxákov lebo tým si musí prejsť každý. Pre mňa je to napríklad tiež fajn príklad ako vyhrabať staršie príkazy. A nejedná sa len o „sudo apt-get install“…