Základní programy v Mintu (pro uživatele Win XP)

Jak jsem slíbil v minulém příspěvku, tak plním. Přihodím ještě pár argumentů, abych se pokusil přesvědčit alespoň několik stávajících uživatelů nepodporovaných Win XP k přechodu na naše distro. Dnes se budeme věnovat programům, které lze v Mintu úspěšně používat nebo jimi nahradit windowsovké aplikace.

Ano, řadu z vašich současných programů, které používáte ve Windows XP nebudete mít k dispozici v Linux Mintu, avšak řadu z nich můžete nahradit Linuxovými programy, které udělají stejně dobrou, ba i lepší práci než starý software ve Win XP.

Největší výzvou pro stávající uživatele Windows XP, přecházející na Linux Mint, je nutnost měnit programy, které znají a používají po celá léta. Naštěstí, některé programy jsou multiplatformní (použitelné v Linuxu i  ve Windows). Mimo nich existují i Linuxové programy, které jsou plnohodnotnými náhradami vašich oblíbených programů ve Windows.

Nebudu vám tady nalhávat a říkat vám, že všechny vámi používané programy jsou k dispozici nativně i v Linuxu. Ne, nejsou.

 Programy, které používám: Thunderbird, Chrome, GIMP, LibreOffice Calc….

Existují však způsoby, jak lze spouštět aplikace Windows v Linuxu. Rovněž můžete spustit i samotný systém Windows v Linuxu. Ale tyto metody popíši v příštím povídání o přechodu z XP na Mint. Pro dnešek se soustředím na nativní Linuxové programy, založené na webu, které můžete použít náhradu softwaru pro systém Windows XP.

E-Mail:
Nikdy jsem neměl rád Outlook, ale pokud jste na něj zvyklí, můžete jej nahradit svobodným klientem Evolution. Ten je v linuxovém světě velmi oblíbený a ano, můžete jej použít i s Exchange.

Pokud používáte Thunderbird, tak nemusíte nic měnit. Je k dispozici pro obě platformy, v Mintu je dokonce jako výchozí emailový klient ihned po instalaci. Dále existuje i řada lehkých emailových klientů, namátkou Claws Mail, Geary, Trojitá atd.

Samozřejmě můžete v Linuxu použít i kterýkoli web-mailový klient.

Hraní her:
Téměř žádná z vašich her ​​nepoběží nativně v Linuxu. Opět existují způsoby a prostředky, jak je rozběhat pod Linuxem, ale to je opět příběh pro další kapitolu. Nicméně, asi jste už slyšeli o softwaru Valve Steam, kde všechny hry běží na Linuxu. Poukazuji zde i na fakt, že i generální ředitel společnosti Valve Gabe Newell si myslí, že právě Linux, nikoliv Windows, je budoucnost hraní her na PC.

Chcete-li však spustit hry na Steam v Mintu, potřebujete poměrně silný hardware (což je však nutnost i ve Windows u moderních her). To představuje 64-bitový procesor, 4GB RAM a grafickou kartu AMD, Intel nebo NVIDIA. Pokud takový hardware máte, budete muset v Mintu nainstalovat Steam-Launcher pomocí Správce softwaru. Po té už postupujte podle pokynů Steam klienta a záhy si zahrajete svou oblíbenou hru.

Linux má také poměrně málo původních her. Dobrý výběr naleznete na webu LinuxGames. Mnohé z nich jsou k dispozici i prostřednictvím Správce softwaru.

Finance:
Ekvivalentem aplikace Quicken je v Linuxu GnuCash, což je velmi dobrá, svobodná alternativa. Je zdarma a na rozdíl od Quicken nebudete muset platit každé tři roky za aktualizace.

Grafika:
Linux má velký svobodný fotoeditor s názvem GIMP. To je dobrá zpráva. Špatná zpráva je, že zde nefunguje něco jako Adobe Photoshop. Ovšem ten je určen spíše profesionálům a Gimp na běžnou práci s obrázky bohatě stačí.

Pokud jste ochotni se naučit pracovat s programem GIMP, rozhodně to stojí za námahu. Pokud si však hodláte postavit své živobytí na Photoshopu, což mimo jiné vyžaduje minimálně půl tuctu různých jeho dalších rozšíření, budete muset spustit XP a Photoshop v nich na virtuálním stroji. Vše popíši v některé další kapitole.

Instant Messaging/VoIP:
Pro zasílání rychlých zpráv (IM) používám Gajim. S ním se mohu připojit k většině IM služeb, včetně AIM, Google Talk a MSN. Podobnou službu vám obstará i aplikace Pidgin.

Pro Voice-over-Internet Protocol (VoIP) můžete použít i Skype. Ano, je to oficiální program od Microsoftu Skype pro Linux, který já osobně nemám rád a ani ho nepoužívám. Ale má řadu příznivců a uživatelů, tudíž je korektní sr o něm zde zmínit. Také můžete použít Google Voice pro VoIP.

Pokud jde o video volání a videokonference, tak na jakékoliv platformě lze použít Google+ Hangout.

Kancelářský balík:
Na linuxovém desktopu nelze nativně spustit aplikaci Microsoft Office. Namísto ní však můžete použít kancelářský balík LibreOffice. Ten se oddělil od podobného projektu s názvem OpenOffice a funguje velmi podobně jako Microsoft Office. Umí otevírat, upravovat i ukládat formáty MS Office, takže si rozdílu mezi nimi téměř nevšimnete. Pokud tedy umíte používat Microsoft Office, tak umíte používat i LibreOffice. Navíc je tento balík k dispozici ihned po instalaci systému. Jediná moje námitka proti je, že pokud vaše práce zahrnuje vytvoření vysoce propracovaných tabulek, tak bohužel nebudete spokojeni s tabulkovým procesorem LibreOffice Calc. Místo toho budete muset použít jednu z možností, kterou popíši později a spustit si aplikaci Excel v Linux Mintu.

Webový prohlížeč:
Mint má ve výchozím nastavení jako webový prohlížeč Firefox, já však nejsem jeho příznivec a používám Chrome.

Chcete-li si Chrome v Linux Mint nainstalovat, pak si stačí stáhnout 32-bit Debian/Ubuntu verzi, používáte-li 32-bitový systém. Máte-li 64-bitovou architekturu , tak si přirozeně stáhněte 64-bitovou verzi Debian/Ubuntu. Po stažení poklepejte na stažený soubor a tím jej otevřete. Poté je vše, co musíte udělat, jen kliknout na Instalovat balíček a za méně než minutu budete mít v systému prohlížeč Chrome.

K dispozici je samozřejmě i prohlížeč Opera a ještě celá řada dalších, pro vás asi méně známých prohlížečů (Qupzilla, Maxthon, Doble, Konqueror, Midori atd.). Troufám si tvrdit, že každý z nich je rozhodně lepší než IE.

Když si to všechno dáte dohromady, tak vidíte, že můžete v podstatě dělat všechno, co jste kdy dělali na PC s Win XP i na počítači s Linux Mintem. Nebude to úplně stejné, ale myslím, že časem zjistíte, že nižší náklady, vyšší rychlost, legálnost a lepší zabezpečení je dobrý krok a že to stálo za to.