PAC Manager

V dnešní době, kdy nás „Velký bratr“ sleduje téměř všude a kdy ani zabezpečený přenos dat nám nedává 100% jistotu, že se nedostanou do nepovolaných rukou, je šifrování dat nezbytnou nutností.

Protokolů pro zabezpečený přenos dat existuje povícero. Mezi nejznámější patří např. protokol SSH. Naproti tomu existují i protokoly nešifrované, mezi nimiž je nejznámější protokol telnet. Myslím, že nebude na škodu si prozradit něco více o těchto protokolech, neboť dnešní článek bude věnován právě linuxovému správci (nejen) těchto dvou protokolů.

SSH

SSH (Secure Shell) je označení pro program a zároveň pro zabezpečený komunikační protokol v počítačových sítích, které používají TCP/IP. SSH byl navržen jako náhrada za telnet a další nezabezpečené vzdálené shelly (rlogin, rsh apod.), které posílají heslo v nezabezpečené formě a umožňují tak jeho odposlechnutí při přenosu pomocí počítačové sítě. Šifrování přenášených dat, které SSH poskytuje, slouží k zabezpečení dat při přenosu přes nedůvěryhodnou síť, jakou je například Internet.

SSH umožňuje bezpečnou komunikaci mezi dvěma počítači, která se využívá pro zprostředkování přístupu k příkazovému řádku, kopírování souborů a též jakýkoliv obecný přenos dat (s využitím síťového tunelování). Zabezpečuje autentizaci obou účastníků komunikace, transparentní šifrování přenášených dat, zajištění jejich integrity a volitelnou bezeztrátovou kompresi. Server standardně naslouchá na portu TCP/22.

Označení „Secure Shell“ je mírně zavádějící, protože nejde ve skutečnosti o náhradu shellu ve smyslu interpret příkazů. Název byl odvozen z existujícího programu rsh, který má podobné funkce, ale není zabezpečený.

Telnet

Telnet (zkratka vznikla z Telecommunication Network) je označení protokolu, používaného v počítačových sítích, který pomocí stejnojmenné aplikace umožňuje uživateli připojení ke vzdálenému počítači. Protokol telnet pracuje na aplikační vrstvě používané TCP/IP. Používá se v Internetu pro realizaci spojení typu klient-server protokolem TCP, přičemž přenáší osmibitové znaky oběma směry (duplexní spojení). Serverová část standardně naslouchá na portu číslo 23. Součástí protokolu je vyjednání nastavení určitých voleb důležitých pro vzájemnou komunikaci.

Telnet je též označení pro program, který realizuje komunikaci mezi dvěma počítači pomocí protokolu telnet. Program je dodnes součástí Microsoft Windows i unixových systémů. Dříve se používal (spolu s protokolem telnet) pro připojení ke vzdálenému počítači prostřednictvím počítačové sítě jako emulace terminálu, která poskytovala možnost práce uživatele na vzdáleném počítači v příkazovém řádku. Telnet tak byl nástupcem terminálů, ze kterých se uživatelé připojovali ke vzdálenému počítači pomocí sériové linky. Hlavní nevýhodou telnetu je absence šifrování přenášených dat, a proto dnes uživatelé místo telnetu používají výše zmíněný protokol SSH.

V současné době se program telnet používá pro ruční komunikaci mezi počítačovými programy (například simulace připojení webového prohlížeče k webovému serveru, při simulaci SMTP protokolu pro přepravu elektronické pošty a podobně).

PAC Manager

A právě pro správu a nastavení výše zmíněných komunikačních protokolů v Linux Mintu bych vám rád dnes představil jednu šikovnou aplikaci s názvem PAC Manager, který poskytuje grafické rozhraní pro konfiguraci připojení protokolů SSH/Telnet, podobně jako např. program Putty. Zatím poslední verzí je PAC Manager 4.5.4, vydaný včera.

Některé vlastnosti PAC Manageru:

• Unikátní linuxová aplikace s implementovanou funkcí SecureCRT
• Tvorba vzdálených i lokálních maker
• Vzdálené zasílání příkazů
• Clusterové připojení (na stejném clusteru)
• Podpora skriptování (Přes kód Perl)
• Sériové připojení přes cu/tip/remote-tty
• Lokální navolení před/po připojení
• Použití kláves Tab nebo Windows pro připojení
• Podpora proxy
• Integrace s KeePass
• Schopnost probuzení LAN
• Možnost rozdělit terminály ve stejné kartě
• Rychlá dostupnost do nakonfigurované připojení přes ikonu v tray menu
• Grafické rozhraní pro správu protokolů ssh, telnet, sftp, rdesktop, VNC, cu, vzdáleně tty, ftp, atd.
• K dispozici balíčky DEB, RPM a tar.gz archivy
• Open-source (licence GNU GPL v.3)

Instalace v Linux Mintu

Pro instalaci v Linux Mintu si musíte se stáhnout balíček ze sourceforge a ten nainstalovat pomocí příkazového řádku. Raději si ale nejprve nainstalujte gdebi, vzhledem k tomu, že zpracovává i případné závislosti:

Ikona pro spuštění aplikace se vám poté zobrazí v Menu > Internet > PAC. Nevýhodou pro naše končiny je chybějící lokalizace jak do češtiny, tak i do slovenštiny, což u tohoto typu aplikace je poněkud znevýhodňující.

Domovskou stránku najdete na http://sourceforge.net/projects/pacmanager/.

Jestliže vás program nezaujme, není nic snadnějšího, než ho odinstalovat:

Zdroj: http://cs.wikipedia.org/wiki/Hlavn%C3%AD_strana, http://sites.google.com/site/davidtv/.