Broučci & editor SciTE

Dobrý den, pane Brouk, máte i na dnešek nějaký hlavolam?

Zdravím, pane Pytlík, nemusím zrovna bojovat s nějakým hlavolamem, stačí, když sleduji cvrkot a pár otázek se vždycky najde.

Dobře, tak se vás zeptám, jak je to u nás třeba s tím zaměstnáním z domu?

Něco o tom vím, ale to jsou jen fragmenty, protože každá taková činnost má svoje vlastní pravidla ale i zvláštnosti.

To jste mi moc nepomohl, pane Brouk, já vím, že k tomu, aby zaměstnanec chodil nebo jezdil pracovat do firmy, je třeba hodně zbytečně promarněného času a pokud s něčím jezdíte, tak i peněz.

Jistě, každý o tom víme své: Když jsme kupříkladu pracovali 192 hodin měsíčně, tak jsme strávili ještě 48 hodin cestováním, to je spolu 240 hodin, které nám „nepatřily“. Dalších 240 hodin jsme spali a tak na „normální život“ nám zůstalo 240 hodin, když měl měsíc 30 dní; v tom už bylo 8 dní pracovního volna.

Tak je, pane Brouk, ale s tou prací z domu, to jste mi zatím ještě nedal tip.

Tip vám asi nedám, ale stačí se jen podívat okolo, třeba na hospodu, kterou máme před domem. Schází se tam společnost pánů, kteří přijedou na autech jak z autosalonu – černé limuziny světových značek, chybí snad jen Bentley a Rolls-Royce. Místní přisednou jen ve sportovním, v teplákách a mikině. Pánové pak spolu jednají, obchodují, telefonují a popíjejí Colu, ti místní pak pivo. Ti pánové nemají žádné sídlo firmy, ani kancelář, jen adresu a PO BOX. Pracují tak říkajíc, z domu – a protože doma křičí děti a láteří manželka, tak pracují v pivárně, resp. v baru.

Je to zajímavé, pane Brouk, ale asi máte pravdu: Já mám souseda, který prokazatelně nikde nikdy nepracoval, snad jen první léta po škole. Tajemný člověk, jako hrad v Karpatech. Ale celé dopoledne vždycky vysedával s cigaretou v nedalekém denním baru a každého půl roku měl nové auto. Tak jsem ho jednou ráno potkal, jak šel z domu a ptám se ho žertem: Jdeš do kanceláře? A on mi povídá – jak to víš? – my všichni, co tam spolu sedíme, tomu také tak říkáme. Pracujeme bez píchaček a bez šéfa-buzeranta. A že prý se to nedá __?

Tak vidíte, pane Pytlík, tak jste si sám odpověděl. Hospoda a bar, to je místo pro správného chlapa, kterej tam chodí vydělávat a ne utrácet…

Neplete si stálici se stolicí a evakuaci s ejakujací… Prostě inteligent.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Není nad lidovou moudrost: Když je něčeho moc, tak je toho příliš. Ale říká se též, že výjimka potvrzuje pravidlo.

Proto to zkusíme dnes opět s jedním textovým editorem – programátorským editorem. Když se podíváme na jeho rating-hodnocení oblíbenosti, tak je na tom docela dobře.

Nejsem programátor, a tak funkce, které tento editor nabízí, nedokáži v celém rozsahu hodnotit ani využít, ale abych nenapínal, povídat si budeme o editoru SciTE.

 

 

Na pohled sparťanské prostředí, no co bychom také od editoru chtěli. Potřebujeme psát, otevřít soubor, editovat soubor, programovat. Abychom si zase nedělali velké oči, tak je to všechno v angličtině, ale protože v tom mají prsty Japonci, tak podpora japonštiny a korejštiny nesmí chybět.

Jelikož editorů jsme tu na stránkách měli už celou přehršel, nebudu zde pět chvalozpěvy, protože není tomu tak dávno, co jsem vychvaloval jinou podobnou aplikaci. Prostě jeden z mnoha, který mohou opěvovat programátoři, kterých o tuto službu poprosím v komentářích.

 

 

SciTE máme v repozitáři, v podchlívku Kancelář, tak si ho nainstalujeme příkazem:

Příkazy terminálu:
sudo apt-get install scite

 

V Menu se nám překvapivě ukáže v kolonce Programování, i když jsme ho získali jako kancelářskou aplikaci, ale to poukazuje na jeho hlavní poslání.

První dojmy: Že je menu v angličtině, to jsem už napsal v úvodu, že se nedá jazyk změnit, to píši teď. Protože „nejsme volové“, tak si s těmi několika slovy v menu poradíme.

Co nás ovšem bude hodně zajímat je to, zdali si editor poradí s „našim“ kódováním. Moc tam toho na výběr nemá, ale UTF-8 tam je a funguje. Když vkládáte text s naší diakritikou, může se stát, že tam písmenka „ě,š,č,ř,ž“ budou zobrazena jako otazník nebo nějaká zrůda. Pokud ale editoru vnutíte UTF-8, kterou nemá jako default, tak se za chvíli bude chovat tak, jak potřebujete.

Doposud jste byli zvyklí navolit si Preference z Menu, zde budete překvapení, že se toho dá dost, ale velikost písma a font tam nenajdete. Písmo ve SciTE je pro slabozrakého použivatele dost malé, velikost 9 bodů sice umožní „nacpat“ toho na stránku neuvěřitelně mnoho, ale toť vše. Barevnost písma je daná použitým programovacím jazykem, všechno se odehrává na bílém podkladu.

 

 

V následujících řádcích se dozvíme, jak to udělat, abychom si mohli upravit velikost (případně font) písma. Protože defaultní font je celkem vyhovující, tak změníme jen velikost písma z 9 bodů na 14. SciTE máme nainstalován v systému na adrese:

/usr/share/scite, tak si tam zajedeme a vyhledáme soubor SciTEGlobal.properties (což je prostý textový dokument). Protože jsme se při poznávání principů UNIXu a Linuxu už naučili, že VŠECHNO je v systému někde uložené jako text, tak jdeme na to !

Soubor SciTEGlobal.properties klepneme pravým myšítkem a zvolíme „Otevřít jako správce“. Budeme vyzváni k vložení hesla a po ověření se nám soubor otevře v editoru, kde si najdeme výraz:

if PLAT_GTK

font.base=font:!Bitstream Vera Sans,size:9

a změníme velikost písma (příkladně) na 14:

font.base=font:!Bitstream Vera Sans,size:14

Podobně si můžeme změnit velikosti i na následujících řádcích – pozorně se podíváme, o jaké položky se jedná, pokud to budeme jako písaři vůbec potřebovat. Já jsem si změnil ještě následující dva řádky. Celou tuto úpravu dělám jako root (správce), tak stačí jen soubor uložit a zavřít. Změna se projeví hned po spuštění editoru.

Poznámka: Protože pracujeme se systémovým souborem, měníme v tomto případě základní nastavení editoru. Pro všechny případy si udělejme kopii původního souboru přetažením souboru třeba na Plochu. Když všechno bude v pořádku a nebudeme ji víc potřebovat, v Koši je místa dost.

 

 

Na horním obrázku jsou úvodní řádky inkriminovaného souboru SciTEGlobal.properties

 

Možnosti editace textu si každý jistě rád ověří prakticky, celkem vzato editor SciTE je docela podařený a po doladění na svoje podmínky budete mít jistě důvod ke spokojenosti.

Domovská stránka projektu je : http://www.scintilla.org

Ještě pár pohledů na vyskakovací menu, aby …

 

 

…no, co si budeme povídat …

A co dál ? Soubory si nemusíme nechávat v původním tvaru, klidně je můžeme vyexportovat a to hned do několika formátů: html, rtf, pdf, LaTeX a XML.

* Pokud se vám nelíbí, že SciTE se otevírá v malém okénku a vlevo nahoře, máme tu další prostor pro koumáky; zkusíme proto velikost a umístění tohoto otevíracího okna upravit. Opět jako správce a tentýž soubor; dole uvedené řádky jsou hned v úvodu souboru: SciTEGlobal.properties

# Window sizes and visibility 

if PLAT_WIN 

position.left=0 

position.top=0 

if PLAT_GTK 

position.left=5 

position.top=22 

position.width=576 

position.height=740

 

a změníme je následovně :

# Window sizes and visibility 

if PLAT_WIN 

position.left=0 

position.top=0 

if PLAT_GTK 

position.left=500 

position.top=220 

position.width=1000 

position.height=600

A je to !!!