Minule jsme si pověděli něco o nástroji příkazového řádku apt-get v Linux Mintu a v dnešním článku se vás budu snažit naučit používat nástroj podobný, nazývající se dpkg. Jedná se o správce balíčků pro Debian, který se používá k instalaci, vytváření, odstranění a správu balíčků v systémech, založených na Debianu, tudíž použitelných i v Linux Mintu.
Následující malý tutoriál je určen pro uživatele, kteří se chtějí naučit pracovat s příkazovým řádkem, neboť nástroj dpkg je sám zcela řízen právě pomocí parametrů příkazového řádku.
Pro ty z vás, kteří nevědí, tak parametr příkazového řádku se skládá přesně z jedné akce a žádného nebo několika parametrů. Zadáním parametrů nástroje dpkg v příkazovém řádku můžete ovládat i správce balíčků tak, že mu určíte co má dělat a pak jen kontrolujete chování jednotlivých akcí.
Použití nástroje dpkg pro instalaci balíčků .deb v Linux Mintu, na rozdíl od apt-get, neumožňuje tyto balíčky automaticky stahovat a instalovat jejich závislosti.
I přesto je nástroj dpkg velmi užitečný, zejména když potřebujete nainstalovat samostatné balíčky .deb do svého systému. Jaký příkaz se tedy používá pro instalaci .deb balíčků pomocí správce balíčků dpkg?
Můžete použít parametr -i nebo delší možnost -install pro nainstalování balíčku .deb do vašeho systému, založeném na bázi Debianu. Můžete také zadat i adresář s vlastností –recursive.
Příkaz terminálu: |
---|
sudo dpkg -i název_balíčku |
Totéž udělá i následující příkaz:
Příkaz terminálu: |
---|
sudo dpkg –install název_balíčku |
Pomocí nástroje dpkg lze zobrazit i seznam nainstalovaných balíčků v systému. Parametr -l vám s tím pomůže. Zadejte následující příkaz a sledujte výstup, který se v terminálu zobrazí.
Příkaz terminálu: |
---|
dpkg -l |
Tento příkaz vypíše všechny balíčky, nainstalované ve vašem systému.
Ještě musím dodat, že ke spuštění každého příkazu, uvedeného v tomto článku je zapotřebí superuživatelských práv. Výše uvedený příkaz proto nebude fungovat a jeho výstup bude vypadat takto:
dpkg: error: requested operation requires superuser privilege
Takže správně je:
Příkaz terminálu: |
---|
sudo dpkg -l |
Pokud chcete získat informaci, zda je v systému nainstalován určitý balíček nebo ne, můžete použít tzv. piping, který se používá pro kombinaci více příkazů s cílem vytvořit složitější a příkazy, a tak zkrátit celou operaci.
Následující kombinace se používá k odeslání výstupu z příkazu dpkg -l do příkazu grep. Nástroj grep se používá k tisku výstupu na řádek, odpovídající vzoru.
Příkaz terminálu: |
---|
sudo dpkg -l | grep zip |
Po zadání výše uvedeného příkazu dostanete tento výstup:
ii bzip2 1.0.6-4 amd64 high-quality block-sorting file compressor – utilities
ii gzip 1.6-2ubuntu1 amd64 GNU compression utilities
ii libarchive-zip-perl 1.30-7 all Perl module for manipulation of ZIP archives
ii libmono-sharpzip4.84-cil 2.10.8.1-5ubuntu2 all Mono SharpZipLib library (for CLI 4.0)
ii libzip2 0.10.1-1.1ubuntu1 amd64 library for reading, creating, and modifying zip archives (runtime)
ii p7zip 9.20.1~dfsg.1-4 amd64 7z file archiver with high compression ratio
ii unzip 6.0-9ubuntu1 amd64 De-archiver for .zip files
ii zip 3.0-7 amd64 Archiver for .zip files
A jak můžete odinstalovat balíček pomocí nástroje dpkg? Následující příkaz se používá k odinstalování balíčků, ale příliš se nedoporučuje.
Příkaz terminálu: |
---|
sudo dpkg -r název_balíčku |
Chcete-li odinstalovat balíčky pomocí nástroje dpkg v příkazovém řádku, riskujete poškození systému, protože dpkg nezpracovává závislosti.
Například, pokud byste odinstalovali balíček python na vašem počítači, tak ty, které jsou na něm závislé, budou nefunkční. Proto je mnohem jistější tento úkon provádět pomocí nástroje apt-get.
Následující příkaz se postará o závislosti:
Příkaz terminálu: |
---|
sudo apt-get remove název_balíčku |
Příkaz apt-get remove vytvoří strom závislostí a upozorní vás na balíčky, které budou odstraněny.
V další části naší exkurze příkazovým řádkem si ukážeme další zákoutí nástroje dpkg a naučíme se trochu složitější věci.