ČASOVANÉ BOMBY V PRODUKTECH, KTERÉ KUPUJEME – PLÁNOVANÉ ZASTARÁVÁNÍ.
Je to jen zákon schválnosti, že tiskárna nebo pračka přestanou často fungovat krátce po vypršení záruky? Není.
Ukázalo se totiž, že z takzvaného plánovaného zastarávání se stala běžná praxe, jejímž prostřednictvím velké koncerny maximalizují své obraty. „Plánované zastarávání“ je dnes všudypřítomné. Součástky jsou nejčastěji funkčně poddimenzované, předčasně se opotřebovávají anebo rovnou způsobují v podstatě načasovanou poruchu. Z prodeje záměrně nekvalitně vyrobeného zboží se stal masový fenomén.
Plánované zastarávání má širokou škálu podob:
- kovové součástky se vyměňují za umělohmotné;
- přístroje jako například notebooky se vyrábějí tak, aby nebylo možné se do nich dostat;
- baterie jsou často pevnou součástí produktu a nelze je vyměnit;
- vyvíjí se příslušenství, které je kompatibilní jen s některými modely;
- starší a dobré verze softwaru nefungují na nových jádrech atd.
Nejextrémnějším případem je, když firma rovnou naprogramuje do svých výrobků přesnou délku životnosti. Běžně to dnes zřejmě dělají někteří výrobci paměťových karet pro fotoaparáty nebo telefony: překročí-li majitel určitou kvótu, karta se stane nepoužitelnou; podobnou funkci jsem už objevil i u USB klíčů.
Totéž platí pro tiskárny: některé byly nastaveny tak, aby po určitém počtu vytištěných stránek přestaly tisknout. Jedna studie uvádí případ náplně do laserové tiskárny: její zabudované počítadlo zapříčinilo, že tiskárna již po patnácti tisících vytisknutých stránkách hlásila, že je nutno náplň vyměnit. Kutilům se údajně podařilo počítadlo třikrát přetočit a bez problémů tak vytisknout padesát tisíc dalších stránek… (Nevíte někdo o takové tiskárně?)
O zatím největší mediální skandál se v tomto smyslu počátkem 21. století postarala společnost Apple. Kalifornský gigant své mp3 přehrávače iPod sestrojil tak, aby nebylo možné vyměnit baterii, jejíž životnost navíc v Palo Alto uměle omezili na 18 měsíců. V roce 2003 následovala v USA hromadná žaloba, jež vyvrcholila mimosoudním vyrovnáním: Apple musel slíbit, že baterie bezplatně vymění a zároveň prodlouží záruku z osmnácti měsíců na dva roky.
Společnost Apple je známá i tím, že se její přístroje vyznačují speciálními šroubky, takže se k vnitřnostem produktů dostanou pouze majitelé specifického nářadí – tedy Applem autorizovaní opraváři. V případě „appláckých“ notebooků je to ještě o něco složitější, tam jsou jednotlivé součástky dokonce rovnou slepené.
Nejrůznější čachry s elektrolytickými kondenzátory, které v podstatě patří k nejdůležitějším součástkám elektronických spotřebičů: U řady produktů, jakými jsou například televize, DVD přehrávače, počítače a podobně, se podařilo prokázat, že byly zřejmě záměrně vestavěny pochybné kondenzátory, kvůli nimž se životnost spotřebičů zkrátila o pět až deset let, a to rozhodně není otázka ceny, jak by se někdo mohl domnívat: Cena součástky, jež by životnost produktu prodloužila až o celou dekádu, se totiž od ceny běžně používaných komponent neliší ani o jednu korunu!
Elektronika však rozhodně není jediným spotřebním zbožím, také:
Podrážky z nekvalitní gumy, jež se předčasně ošoupávají, a jsou navíc k botě přilepeny tak, aby nebylo možné je vyměnit;
Umělohmotné zipy, které předčasně vypoví službu;
Záchodové prkénko, ukotvené plastovými upevňovátky, která vydrží asi rok.
Příklady z expertíz ukazují, že plánované anebo alespoň tolerované předčasné zastarávání je všudypřítomné. Baterie, které nelze vyměnit, slepené kryty anebo cíleně vestavěné slabiny to jasně dosvědčují. Je to prasárna, nevznikají tak pouze obrovské náklady spotřebitelům, ale rovněž gigantické hory odpadků, ze kterých se co nevidět vyklube fatální problém pro životní prostředí a nakonec i zdraví nás všech.
Na stoleté hasičské stříkačce by jste kurvítko marně hledali …
Nutno podotknout, že plánované zastarávání není výmyslem 21. století, ale v určitých formách existuje již přes sto let. Klasickým příkladem pro systematické zkracování životnosti produktů je dnes již legendární žárovkový kartel Phoebus z roku 1924.
Tehdy se přední výrobci žárovek, mezi něž patřily například i společnosti Philips, Osram, General Electric Company a Compagnie des Lampes, dohodli, že unisono zkrátí životnost svých produktů z 2500 na 1000 hodin. Kartel prokazatelně existoval až do roku 1942, kdy americká vláda General Electric a další zažalovala kvůli nekalé soutěži.
To je jen pár příkladů z historie …
Poznámka :
Tento seriál patří mezi „antikomerční“ články, materiál je sebrán z veřejně dostupných zdrojů a diskusních příspěvků, proto si nenárokuji obsahovou originalitu v plném rozsahu. Mým cílem bylo zpřístupnit Mintím uživatelům další oblast technického života, se kterou se víceméně nedobrovolně a nevědomě mohou potkat. Za poznatky a zkušenosti v tomto nerovném boji děkuji proto všem, kteří se do tohoto sysifovského boje zapojili přede mnou a nenechali si to pro sebe …
Zakončení příště …