Opět oblast, která zase zvýhodňuje ty, kteří se na vývoji těchto zmetků podíleli, v konečném důsledku poraženým bývá běžný občan.
V české Ústavě nalezneme poměrně dost takových (skrytých) kurvítek.
Například úřednická vláda. Přestože jsme měli už dvě, naše Ústava s ničím takovým vůbec nepočítá. Pojmovým znakem úřednické vlády totiž není, že ji tvoří místo politiků úředníci, ale že taková vláda vládne pouze s implicitní důvěrou parlamentu, dokud nepodá demisi, nebude odvolána anebo jí nebude explicitně vyslovena nedůvěra. Česká Ústava však nepočítá s tím, že by některá vláda vládla pouze s implicitní důvěrou, každá musí mít explicitní důvěru Sněmovny a proto se Fischerova či Tošovského vláda z hlediska Ústavy nijak nelišily od vlád Klausovy či Zemanovy. Nic moc, jen drobná chybička z neznalosti.
A další úřednická vláda – kočkopes -vláda vyhřezlých panděr a sádelnatých laloků…
(explicitní = výslovně potvrzené, implicitní = jen předpokládané, dokud nevyjde najevo opak.)
Další je premiér v naději. Takovým premiérem byl např. Jan Fischer v době, kdy byl již jmenovaným premiérem ještě bez ministrů vedle dosluhujícího premiéra Topolánka a jeho vlády v demisi. Tehdy jsme měli zcela legálně dva premiéry současně, navzájem se respektující. Světový unikát, ale žádná škoda tím nevznikla.
Nejpřísněji střeženým ústavněprávním kurvítkem je čl. 62 písm. a), tj. odvolání premiéra prezidentem.
Jinými slovy :
Politická vláda stojí na “presumpci viny” – musí získáním důvěry prokázat, že tu důvěru má.
Úřednická vláda stojí na “presumpci neviny” – dokud jí nevyslovíte nedůvěru, má se za to, že má důvěru.
Podle prvorepublikové ústavy každá vláda SMĚLA Sněmovnu požádat o vyslovení důvěry. Ta, která to udělala, byla politická, ta, která ne, úřednická. Všechny pak byly sesaditelné vyjádřením nedůvěry. Dnes je každá vláda POVINNÁ požádat Sněmovnu o vyslovení důvěry. Tím se úplně setřel právní rozdíl mezi úřednickou a politickou vládou.
George Orwell – Eric Arthur Blair
Jak se to stalo? Snad v tom není záměr, jen se to prostě opsalo z ústavy 1960/1968. V roce 1993 o nějakých úřednických vládách nikdo neuvažoval, to vědělo jen pár fajnšmekrů, co studovali ústavy italské či francouzské a ústavní historii českou … ti u psaní české ústavy zřejmě nebyli, a i kdyby byli, je otázka, zda by jim byl znám tento drobný detail parlamentní formy vlády …
Tak co s tou ústavou? Lze nějak odstranit ta kurvítka a zmetky? Myslím, že ne. Jak známo, kde se sejdou dva právníci, jsou totiž tři právní názory…
Připravenost znamená polovinu úspěchu: Byl jsem dost dlouho u skautů a tam platí heslo – Buď připraven ! Nezáleželo na tom, zda jsem právě vedl oddíl, okres nebo zpravodajství v náčelnictvu. Bez informací to nebylo ono, proto jsem měl stále po ruce nějakého novináře; sám jsem též pilně publikoval i přednášel.
Náš seriál tady končí; kurvítka zůstávají, ještě jednou děkuji všem, kteří mě k seriálu inspirovali. Pokud jsem neúmyslně uvedl nějakou nepřesnost, je to jedině tím, že se jedná o kurvítko. Na výrobce kurvítek jsem krátký, problém přetrvává a mohu dodat, že nabírá globálních rozměrů. Není vyloučeno, že v éře špiclování, odposlouchávání a sledování si situace ještě nějaký příspěvek časem vyžádá, uvidíme. Pokud se nám podaří nějak se vykroutit z globalizace, ani tak si už asi kvalitní zboží nikde nekoupíme.
P.S. Že kurvítka nijak nesouvisí s Mintem ? Pokud by jste provozovali Linux Mint na mlýnku na maso, tak tam se kurvítko nevejde, ale na těch plastovo-papundeklových laptopech, no co si už budeme povídat…
Change? Yes, we can!
Howgh !