Jára Cimrman a instalace Mintu

Nedávno jsme si tu povídali o rekvalifikaci a rozesíračích, ve společnosti je zase malé vzrušení ohledem vysokého počtu přijímaných vysokoškoláků (společnosti to nevadí, ale panu prezidentovi se to nějak nelíbí), nicméně něco na tom bude. Pan president to vidí jinak a zřejmě lépe, než nějaký kavárenský povaleč z P&L nebo Pussy Riot.

Podívejme se krátce, co o tom soudí legendární Jára Cimrman ve své hře Vyšetřování ztráty třídní knihy:

Přijde inspektor do třídy, učitel ho touto třídou provází a říká: Je to tady strašné. Podívejte se, v první řadě sedí idiot vedle debila, v druhé řadě sedí debil vedle idiota. Ve třetí řadě blbeček vedle idiota, jen v poslední řadě je to jiné, tam sedí vedle sebe dva idioti.

A co na to čerstvý absolvent vysoké školy ?
„Když si pomyslím na to, jaký jsem já inženýr, tak se bojím jít k doktorovi…“

Právě jsem se vrátil z lékařské preventivní prohlídky, kde mi doktor sebevědomě sdělil: „Srdce máte v pořádku, s tím se dožijete i 70 let.“
„Ale já už budu mít pozítří 76 roků…“ namítl jsem.
„No neříkal jsem vám to ?“ prohlásil vítězoslavně doktor.

A pak že zdravotnictví u nás nemá úroveň …

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°ooo0000O000ooo°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

 

 

Potom, co jsme se velikým obloukem vyhnuli „téměř bezplatné lékařské péči“, věnujme svoji pozornost našemu Mintu. Jako uživatel Mintu 17 MATE, nemám na svých PCs co řešit, tak píšu články a mezitím čtu, jak si naši uživatelé stěžují na to, že jim v Cinnamonu nefunguje jednou to, po druhé zas něco jiné. Nicméně často si pomyslím, že nic jim nebrání v tom, aby si na své železo nainstalovali třeba bezproblémové MATE. Jenže pokrok nezastavíš a chybami se člověk učí …
A já se zatím zdokonaluji v Androidu, který má Linuxové jádro, ale je jiný. Protože smartfón i masivní 8“ tablet (viz obr.) mám od jednoho výrobce, tak učení (i s chybami) jde trochu rychleji…

Když jsme u těch chyb, ještě abychom nezapomněli na opakování (ale ne těch chyb). Minulý týden jsem si zopakoval instalaci MINTu 17 MATE na asi 3,5letý notebook Lenovo, který mi přinesl vnuk, protože jeho tatínek by si rád vyměnil operační systém za nejnovější. Prohlídkou jsem zjistil, že NB je v perfektním stavu, má MINT 10, zcela funkční, jenže už bez podpory. Tak po zazálohování dat jsem se dal do instalace a přitom jsem si vychutnával tu nesnesitelnou lehkost práce v Linuxu.

Patřím k lidem, kteří mají rádi používání i instalace Linuxu, které dělám „levou zadní“, ale si občas představím, jak by se cítil v podobné situaci někdo jiný. Při práci jsem, jako skoro každý ženatý muž, stále vyrušován a vystaven povinnostem typu venčení psa (obr. dole) atd., tak se celá instalace včetně post instalačních procedur pořádně protáhne. Po každé přestávce srovnat myšlenky, soustředit se na to, co je už hotové a co ještě zůstává. Pokud by v podobné situaci byl někdo s malou nebo žádnou zkušeností, tak by z toho asi dostal bolení a vrátil by se snad ke svým milovaným oknům. Já jsem tak absolvoval 5 hodin brutto a necelé 3 hodiny čistého času, do extra vzhledu a perfektně vyladěného systému s novým jádrem.

Protože informace o tom, co je třeba ještě vykonat po základní instalaci MINTu, už na našich stránkách na vícero místech máme, pokusím se být stručný. Při přechodu z „vyparáděných“ Windows 7 nebo „vyokýnkovaných“ W 8.1 je pohled na čerstvě nainstalovaný MINT hodně tristní. Šedivý desktop se zelenkavým nápisem, logem a dvěma sparťanskými ikonami Počítače a Domovské složky. Protože za půl roku se nasbíralo několik set aktualizací, tak otázku vzhledu zatím neřeším, dám aktualizovat, hodím na sebe kabát a pes už ví, co to znamená.
Po návratu domů začnu s úpravou vzhledu. Jestliže už máme v tomto směru zkušenost, nebo svou konkretní představu o tom, jak by měl náš systém vypadat, tak se jedná o rutinní práci. Často však úprava přesahuje rámec právě nainstalovaného MINTu – mohou to být elegantní a líbivé ikony, vyparáděný kurzor myši, naše oblíbené pozadí na desktopu a všelijaká udělátka a vylepšení, bez kterých by práce na PC neměla ten správný švih, atd. Je dobře, když všechny tyto potřebnosti máme už promyšlené dopředu, často dávno předtím, než začneme s instalací. To platí i pro systémové heslo, které by mělo být pořádně dlouhé a nemuseli bychom být napomínáni, že tohle, co navrhujeme, je slabé a právě tak představa o rozdělení disku. V konečné fázi je vhodné přidat si do našeho díla aplikace, se kterými ještě hodláme pracovat. Právě tak nebude od věci se některých, pro nás nevhodných programů, zbavit. A protože nemusíme po instalaci a odinstalaci každého jednoho programu systém restartovat ani defragmentovat, tak jsme asi za hodinu a něco s touto etapou hotovi. Nicméně za pokus vždy stojí i instalace nejnovějšího jádra na „čerstvý“ systém.

Osobní a jiná data, která se nám za předcházející období nasbírala a máme je na nějakém mediu zazálohované, můžeme přesunout na příslušná místa až v následujícím termínu. Zpravidla se jedná o textové soubory, které dáme do Dokumentů, obrázky k Obrázkům atd. Prostě to už nespěchá, hlavní je, aby na ten objem dat jsme měli dostatek místa, které jsme si vytvořili při rozdělování disku a ještě nám zůstalo hodně navíc pro naši další činnost.

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°ooo0000O000ooo°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Na obrázku dole je můj další favorit Ralf (který patří synovi) na naší zahradě. Je to pes, který umí krásně „zpívat“, což je zcela výjimečný zážitek pro milovníky hudby. Štěkat ale neumí…

 

Podobné kreace a iluze jako na obrázku můžeme v Mintu dělat s Pintou, gThumbem resp. v GIMPu.

 

* Na veřejnost se právě dostává pravidelně vycházející MINT 17.1, co je v linuxovém světě vždy událost. Nicméně všechny novinky a vylepšení jsou svým způsobem něčím, co třeba prověřit dlouhodobějším provozem. Stávající MINT 17 s nejnovějším jádrem oceňují zejména uživatelé, kteří potřebují stabilitu a všechno jim funguje. Případné povýšení je lépe udělat na ostro snad až po Vánocích…

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°ooo0000O000ooo°°°°°°°°°°°°°°°°°

 

Tento článek je určen, jako ostatně většina mých příspěvků, především pro začínající Minťáky. Některým čtenářům se proto může zdát, že přistupuji k instalaci Mintu trochu s despektem. Ovšem ti, kteří si už svoje začátky s Linuxem „přeskákali“, mají určitě jasno v tom, že důkladná teoretická příprava a pečlivý postup při práci přinášejí svoje ovoce. Pak nastává dlouhé období prosperity a klidu, PC může být dlouhodobě využíván na každodenní práci bez toho, aby se nám při každém spouštění svírala zadnice s obavou, „jestli to naběhne“. Nicméně k tomu, aby „to nenaběhlo“ si uživatel často pomůže sám. O přispění her ke kolapsu systému je škoda psát – každý snad s tím už svoji zkušenost má. Protože se u nás doma hodně hraje (manželka zatím kromě studia dovolenkových katalogů a slev si na PC jen hraje), tak máme svoje portfolio vybraných her, se kterými nejsou žádné potíže. No i tak se výjimečně někdy přihodí, že nějaká jiná, už i vypnutá dynamická hra stále „běží“ a trvale zaměstnává jedno jádro procesoru na 100%. Když ani „střelba“ z Terminálu ani odhlášení nic nevyřeší, zůstává pouze restart. Ale možná to má každý uživatel nějak jinak …

* Ještě bych rád z tohoto místa poděkoval všem konstruktivním přispěvatelům, kteří do komentářů i do fóra přinášejí svoje osobní i jiné zkušenosti. Byl by to po čertech dlouhý seznam lidí, kterých si vážím za jejich nezištnou ochotu přispívat. Pomáhá to i mě, nejen při drobných vylepšeních, ale i výběru témat, o kterých se chystám psát. Tak mám už v přípravě i článek o hrách, jako důležitém komponentu lidského života. Vždyť i staří Římané potřebovali k životu jen „chléb a hry“; jenže i tak se jim jejich velká říše rozpadla. My si ovšem už 25 let hrajeme na demokracii a rozpad je stále v nedohlednu. Asi děláme něco špatně …

 

 

 

°°°°°°°°°°°°°°°°°°ooo0000O000ooo°°°°°°°°°°°°°°°°°